Muniční iniciativa pokračuje
Bezpochyby dobrá zpráva pro ČR i Evropu, třebaže z české strany jde tak trochu o pokračování podmínečné.
Chci však dnešním článkem navázat na dva předchozí (Jak se bránit teroru 1+2) v sekci Za všední horizonty, publikované už o 9 let dříve.
Jsou však dnes ještě aktuálnější!
I když Muniční iniciativa pokračuje, nikdo si nemůže být jist, nakolik ČR "obrací kormidlo" směrem k východu. A víme co se tam všechno děje, i na Ukrajině si mysleli, že se už nikdy do žádné války nedostanou. Zatímco však tam mají armádu silnou a efektivní, oproti ní je ta česká v žalostném stavu. A nejde pouze o ni, důstojníci NATO přiznávají sami, že v případě konfliktu bude velkým problémem již samotná reakční doba. Přesuny vojsk jsou z mnoha důvodů pomalé a chaotické, vybavení armád jednotlivých zemí nejednotné a samotné velení bez vůdčí role USA diskutabilní.
Čím dál tím víc musím být proto přesvědčen, že v takovém tragickém okamžiku, jakým by vypuknutí nové války bylo, bude holým nesmyslem spoléhat ve všem na stát a jeho vojsko. Ano, jste-li mladí a zdraví, doporučoval bych účastnit se dobrovolného výcviku v Aktivních zálohách. Sám se však připravuji k tomu, být schopen ubránit alespoň sám sebe a ostatním doporučuji totéž. Dnes se už totiž nedělí lidé uprostřed boje na civilisty a vojáky; bojujícím se stane každý, ať už chce či ne, ať je připraven nebo ne.
Už proto, že napadením země útočí agresor na každého obyvatele, má smysl - podle svých sil - bránit sebe, svoje blízké, svoje malé teritorium, na kterém chci žít. Nebraňte tedy stát ale sami sebe!
Mělo by to být dostatečnou motivací pro každého z nás.
Chceš-li přežít válku, staň se válkou. (J.Rambo)
