ZA VŠEDNÍ HORIZONTY
ŠESTERO NEJVĚTŠÍCH DOGMAT A PROČ JIM LIDÉ VĚŘÍ
Březen 2009
01) Země je kulatá
02) Prvním člověkem ve vesmíru byl Gagarin
03) Napoleon zemřel na Heleně a Stalinova smrt byla přirozená
04) Elixír nesmrtelnosti nebyl dosud objeven
05) Nikdo nezná přesné datum své smrti
06) Lidstvo se vyvinulo evolucí
Je nesporně zajímavé, jak úporně se většina z nás drží tzv. pravd, které mnohdy byly vymyšleny těmi, kdož znali pravý stav věcí a chtěli v osobním či vyšším zájmu mystifikovat... A že se jim to dařilo, o tom svědčí těchto několik svědectví, vybraných náhodně z vládních a jiných trezorů:
01) Planeta Země je zploštělá o 20 km na pólech (víme už z obecné školy), navíc ji hory a nížiny činí natolik nepravidelně hrbolatou, že se podobá spíše veliké bramboře...a žádná kulatost se tedy nekoná.
02) Nebyl. Jsou dokonce pochybnosti, zdali vůbec onoho 12.dubna vzlétl. Pokud ano, byl až druhý - respektive třetí! Již v oné době američtí vědci spekulovali o tom, kdo pilotoval raketu, vzlétnuvší o 5 dnů dříve. Až v 90-tých letech se pravda potvrdila - novináři navštívili kosmonauta podplukovníka Vladimira Iljušina, špičkového stíhacího letce a syna významného sovětského konstruktéra bojových letadel a potvrdilo se, že právě on byl ve vesmíru již 7.dubna 1961. On sám se však nestavěl původně k projektu člověka v raketě příliš nadšeně; vědom si vysokých rizik. Už v samotném průběhu cvičení zahynulo nejméně 7 kosmonautů a při havárii jedné z raket se doslova 'vypařil' jeden generál s početnou svojí suitou - konkrétně 200 lidmi. Tato fakta však sovětská propaganda úzkostlivě tajila a zveřejňovala pouze úspěchy...
Během svého letu upadl Iljušin do bezvědomí a po přistání nalezli kosmonauta s těžce popáleným obličejem. Takto jej však komunistická propaganda nechtěla světu ukázat; zatímco jej tedy tajně léčili v čínské nemocnici, sehrálo se před světem divadélko s mladým, rozesmátým Jurijem Gagarinem, jinak také oddaným členem Komunistické strany. Toho několik let vozili po světě a ukazovali jako nějakého cvičeného medvěda. On však brzy propadl alkoholismu a dokonce prý hodil jednou lahví vodky po Brežněvovi. Spekuluje se o tom, že jeho smrt při leteckém neštěstí nebyla náhodná, ale měla uklidit hlavního svědka...
03) Bývalý císař Napoleon oficiálně skonal v r.1821 ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena. V den, kdy byl údajně již nějakou dobu mrtev (4.9.1823), vnikl pod příkrovem noci do zahrady zámku Schönbrunn ve Vídni neznámý vetřelec, který byl vojákem ve stráži zastřelen. Ihned poté, kdy voják posvítil muži do tváře, zděšeně zavolal panstvo a to se shodlo v tom, že tohle je pravý Napoleon... Snadno si dalo jeho návštěvu do souvislostí se zprávou o jeho synovi, který právě tady umíral; otec jej prostě chtěl naposled vidět.
Na Heleně zemřel jeho dvojník, který byl již beztak nemocen a jehož příbuzným se císař bohatě odměnil.
O Bonapartově pobytu v mezidobí, kdy měl být mrtev existuje řada verzí. Osobně se kloním k té, že žil v Itálii kde měl malý obchůdek, známý nízkými cenami. Jeho konkurenti se divili a předpokládali, že je dlouhodobě ve ztrátách - jakoby měl nějaké jmění z něhož čerpá a živnost má jen pro formu...
Josif Vissarionovič Džugašvili nebo později Stalin, byl udušen na lůžku jedním ze svých věrných souputníků, Berijou. Ten jednal po dohodě s ostatními spiklenci z řad politbyra - nechtěli, aby nemocí blouznící rudý vůdce vydal rozkaz k započetí 3.světové války, na kterou nebyl Sovětský Svaz ještě dostatečně připraven. Tak končí diktátoři.
04) Ale byl. Dějinami celého středověku se táhne postava hraběte de Saint-Germain, Francouze který o sobě vždy nepokrytě tvrdil, že jsou mu již stovky let. Skutečně se našla řada svědků, kteří potvrdili, že hrabě vypadá stále stejně i po desítkách let kdy jej neviděli. Nechal se i vymalovat a obrazy se vzácnou shodou ukazují nevysokého muže středního věku. Nikdo jej však neviděl za celou tu dobu konzumovat žádnou stravu; a to ani na hostinách. Na zvědavé otázky odpovídal, že má svoji vlastní výživu, jakýsi lektvar odporné chuti který (dle dnešních poznatků) pravděpodobně konzervuje buňky ve stále stejném stavu a brání jejich dělení a tím tedy postupnému opotřebování organismu. Anebo může tělo udržovat prostým dodejem energie, vitamínů a minerálů zcela bez příměsí volných radikálů. To jsou sloučeniny, způsobující doslova korozi lipidů a proteinů na povrchu buněčných membrán. Během života se radikály v těle hromadí - až jim nakonec organismus podlehne. Vědci již dnes nabízejí metody a chemické prostředky alespoň ke zbrzdění stárnutí. Recept de Saint-Germaina však není veřejně znám - nejspíše však prostředek sám vyvinul anebo převzal od egyptských balzamovačů mrtvol a zdokonalil jej. Ostatně vždy rád mluvil o svých pobytech v Egyptě. Znal kromě toho na desítky (!) jazyků včetně takové čínštiny a arabštiny. Pohyboval se po celé Evropě, což v oněch dobách nebylo jednoduché a ani bezpečné. Jeho šlechtický původ mu otevíral dveře královských dvorů, kde často jednal s monarchy osobně. Sám prohlašoval, že usiluje diplomacií o trvalý mír ve sjednocené Evropě.
Jeho stopy však mizí jednoho dne v r.1970, kdy na francouzské TV stanici vystoupil jakýsi mladík s tvrzením, že on je de Saint-Germain.
Splnil tedy hrabě úkol který si předsevzal - či si to alespoň myslel - a jednorázovým omlazením zrušil účinky svojí po staletí trvající nesmrtelnosti? Je snad dnes mužem kolem 60 a poklidně dožívá v některém z domovů pro seniory...? Odpověď leží možná v jeho zámečku Saint-Germain dodnes a čeká na své rozluštění. Spíše ale bych ji hledal na jiném místě, zámečku Louisenlund (rovněž ve Francii) kde mu jeho přítel a zároveň mecenáš zařídil alchymistickou laboratoř. Hrabě totiž musel elixír vyrábět opakovaně a stopy po této činnosti se mohly zachovat... Chcete-li, zajeďte se tam podívat.
05) Znají je ti, kdož se vydali do Knihovny palmových listů, nacházející se v daleké Indii. Na jihu subkontinentu, několik hodin jízdy autem od Madrásu leží nenápadná vesnička s nevyslovitelným názvem Vaithisvarankoil. Zde, ve správě místních mnichů - rišijů - jsou zaznamenány starotamilským písmem na tisících palmových listů, údaje o těch (a pouze těch!) lidech kteří se skutečně dostanou až sem. Osobně. Čili, pradávní věštci uhodli nejen kdy dotyčný zemře, ale jestli podnikne cestu až sem do Knihovny. Každých 800 let jsou listy kompletně přepsány na nový materiál, neboť přirozeně podléhají zkáze, vysychají a lámou se. To vše se děje ručně...
Na požádání a za nevelký obnos vám předčítač poté, kdy projdete symbolickým očistným rituálem, oznámí vše, čím jste až doposud v životě prošli a co vás ještě všechno čeká, včetně přesného data vaší smrti...
Každý ale nemá sílu dozvědět se to. Troufnete si?
06) Lidstvo už celé desítky let hledá spojovací článek mezi opicí a člověkem. Nepočítáme-li známý podvrh někdy z 50-tých let 20.století, tak nebyl nikdy nalezen.
Proč?
Nejspíše proto, že vůbec neexistuje. Zastánci paleokosmonautiky tvrdí, že je již dostatek důkazů, jejichž úvodní sérii nasbíral kdysi Erich Däniken. Tyto ve svém vcelku dávají přesný obraz o chování pravěkých lidí a následcích opakovaných návštěv z vesmíru.
Teze vychází z toho, že živočišný druh člověk byl po mnoha nezdařených pokusech vyvinut v laboratořích mimozemské civilizace. Ostatně dnes, kdy je kompletně rozluštěn lidský kód DNA a běžně geneticky upravovány hospodářské rostliny, zatímco experimenty na jednodušších druzích organismů se pomalu, ale zdá se úspěšně rozbíhají, nemůže překvapit prognóza dle které bude již brzy odstraňována většina genetických vad, geny budou přidávány, odebírány či měněny dle potřeby a jednou bude možno i stvořit zcela nový, unikátní živočišný druh !!!
A proč by to samé nedovedla jiná a vyspělejší civilizace už tehdy?
Vypadá to tak, že zvířata a živočišné druhy existovaly na Zemi naprosto nezávisle na člověku. Ale vzdálená civilizace nejspíše potřebovala planetu kolonizovat a tím i ovládnout. K tomu bylo nezbytné abstraktně myslících bytostí a ty se zde ještě nevyskytovaly. Byl tedy doslova stvořen člověk, spolu s méně zdařilými pokusy v podobě nejrůznějších druhů opic. (Co se však nároků na prostředí a ohledů k němu týče, tak jsou zcela jednoznačně na vyšší úrovni právě opice!) Člověk byl zkušebně ponechán sám sobě a po pár stovkách (tisících?) let, neznámí návštěvníci z vesmíru přiletěli opět - na kontrolu procesu vývoje. Zřejmě s jeho rychlostí nebyli vůbec spokojeni, a tak započal řetězec událostí, popsaný neúplně a na úrovni tehdejšího chápání ve Starém židovském zákoně převzatém do Bible i křesťany. Tedy kromě jiného. Fragmenty najdeme prakticky v každé tehdy vzniklé mytologii na různých částech světa a to nezávisle na sobě - Inkové, Egypťané, Indové...
Hovoří se tu např. o Arše úmluvy, která měla být zhotovena tak, aby dobře vedla el.proud, přičemž její nosiči drželi pozlacenou truhlu za izolované konce. Jestliže se však dotkl někdo Archy na nedovoleném místě, byl spálen - doslova - na uhel! Nevypadá takto přesně úraz vysokým napětím? Poté, když nosiči složili truhlu pod vrchem, na který vystoupal Mojžíš, byl tento nabádán ke skrytí se v jeskyni. Bůh se mu údajně zjevil za velkého hřmění a šlehání plamenů, doprovázených mohutným zemětřesením - ale jak jinak popsat přistání kosmické lodi ústy tehdejších postav, žijících v biblické době...? Po několika dnech (vyplněných jakýmsi školením od domnělého Jehovy?) se Mojžíš vrátil z hory, se dvěma kamennými deskami do nichž bylo vryto desatero přikázání (možná laserem?) a uložil vzácnost do Archy. Jestliže však starší muž unesl dvě kamenné desky, musely být opracovány do přijatelných rozměrů a velmi tenké. Jakými nástroji se toho před skoro 8 tisíci lety dalo docílit? Těmi co znali Židé rozhodně ne!
Samotná Archa byla velezajímavým objektem. Kdo by ji dnes nalezl, stane se asi nejbohatším na celém světě... Posvátná truhla byla uložena v chrámu a vybraní kněží k ní směli v pravidelných intervalech přistupovat a přijímat tak hlasové pokyny od nejvyšší moci. No nepřipomíná tohle vysílačku s přijímačem?
Jenže toto všechno nestačilo. Židovské náboženské knihy, tedy jakýsi vyčerpávající souhrn práv a tradic Židů - talmud - byly sepsány s jasným záměrem a to, doslova vychovat z Židů co nejsilnější, nejodolnější a nejschopnější národ. Počínaje to úkony osobní hygieny, v náboženském pojetí tedy - očišťováním těla - pak košer stravou, tedy přírodními potravinami bez cizorodých příměsí a známou obřízkou. Konče pak oním desaterem, de facto tedy trestním a mravním zákoníkem v jednom, jehož dodržováním se provádí jakási sociální hygiena každé lidské skupiny.
Talmud byl sepsán židovskými mudrci poté, kdy při jedné z dalších návštěv byli vzati na několik dnů do příbytku boha anděly v bělostných až stříbrných hávech...ale nebyli tito andělé vlastně kosmonauti ve skafandrech, jak je ostatně známe i dnes?
Jak by nabyli mužové tehdejší doby, byť s vysokou inteligencí, takové široké a přitom tak přesné poznatky o hygieně, psychologii člověka a dalším, a proč je nutno taková nařízení dodržovat? Jak by mohli vědět něco o virech a jiných mikroorganismech způsobujících nemoci? Jen školením u vyšších bytostí!
Důkazů a logických argumentů je velké množství a proto je tu nebudu vyjmenovávat. Zájemce nechť si najde příslušnou literaturu, která existuje už i v češtině.
DALŠÍ ŠESTERO DOGMAT A PROČ JIM LIDÉ VĚŘÍ
Červen 2009
07) Adam byl běloch
08) Indiáni jsou původním obyvatelstvem Ameriky
09) Parní stroj byl vynalezen až v 18.století
10) Arcivévodu Ferdinanda zabili spiklenci
11) Švejk byl vymyšlenou postavou
12) Totalita je možná jen v lidské společnosti
07) V 80-tých letech minulého století byl určen původ prvních lidí. Nepochybně žili v Africe a byli to černoši...
Ostatně biblické texty rovněž popisují skupiny prvních lidí jako 'těch s černými hlavami' a jejichž ženy 's oblibou navštěvovali andělé'. Křížením tak mohli vznikat jedinci se světlejší pletí i vlasy, kterým bylo blízko rovníku horko a postupně se tedy stěhovali na sever i na jih. Vzájemnou reprodukcí v uzavřených skupinách pak mohly vznikat jednotlivé národy a skupiny národů a etnik s nejtypičtějšími vlastnostmi pak utvořily lidské rasy.
Odpovídá to i teorii paleokosmonautiky. Příchozí z vesmíru vypadali dle popisu takto: postava oblečená ve skafandru, velmi světlá, až nepřirozeně bílá pokožka, velké až obrovské oči chráněné neustále temně černými brýlemi. Předpokládá se, že v podmínkách jejich domovské planety panovaly podmínky, v nichž byl slunečního záření nedostatek a tomu odpovídá fyziognomie postav.
Adam byl tedy černoch.
08) Indiáni jsou skupinou národů a etnik, vzájemně izolovaných jak jazykově, tak i kulturně. Jsou asijské (žluté) rasy, neboť z Asie také přišli překonáním Beringovy úžiny. Dle posledních nálezů žila na území dnešních USA v oné době jiná etnika, která byla právě Indiány nemilosrdně zmasakrována a vyhubena. Pokřik "Navraťte Ameriku původním obyvatelům!" je proto veskrze falešný...
A genocidu nevymysleli až nacisté.
09) Ve škole se stále razí teorie o vynálezu parního stroje Skotem Jamesem Wattem koncem 18.století. Ale již v antických dobách velmi podobné zařízení fungovalo! Neprosadilo se však díky tomu, že práce otroků byla levnější než jakýkoli stroj.
Více na: http://www.21stoleti.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008071814
10) Dne 28.6.1914 zastřelil student Gavrilo Princip za podpory dalších srbských nacionalistů na Appelově nábřeží v Sarajevu následníka rakouského trůnu Franze Ferdinanda d'Este s manželkou.
Tolik historické prameny. Jak to ale bylo doopravdy?
Nikdo sice nezpochybňuje to, co viděly stovky svědků...ale! Podívejme se na celý atentát z trochu jiného úhlu.
Smrtelná událost se stala během jízdy letními ulicemi Sarajeva. Monarchistický manželský pár projížděl mezi davy poddaných v křiklavě červeném sportovním voze zn.Phaeton.
Co se však stalo dále s tímto vozem...?
2.majitelem auta se stal generál Potiorek jenž krátce nato utrpěl drtivou porážku v důležité bitvě. Byl suspendován a skončil jako blázen v chudobinci.
3.majitel byl rovněž voják, rakouský kapitán. Po 9 dnech od jeho nabytí se smrtelně zranil při nehodě na silnici, jedouce právě tímto vozem.
4.majitel - jugoslávský guvernér, který byl čerstvě ustanoven, se celkem čtyřikrát vyboural a při poslední havárii skončil jako mrzák.
5.majitel, dr.Srkis se povídačkám o autě jen smál. Po půlročním ježdění utrpěl smrtelnou nehodu.
6.majitelem se stal bohatý klenotník. Po jednom roce používání auta skončil sebevraždou.
7.majitel byl lékařem a rychle ztratil prakticky všechny pacienty, jakmile se to rozneslo. Ještě včas stačil vůz prodat.
8.majitelem byl švýcarský závodník. V následujícím závodě, při jízdě právě tímto autem se smrtelně vyboural.
9.majitel, jakýsi sarajevský sedlák, rovněž skončil autonehodou se smrtelnými následky.
10.majitel auta byl zároveň majitelem autoservisu, tedy zřejmě zkušený řidič. Jmenoval se Hirshfield a přišel o život v hromadné autonehodě...
Notně pochroumaný Phaeton byl nakonec opraven a pak poslán do vídeňského muzea. Celkem do té doby zabil 16 svých pasažérů a jeho existenci ukončila až bomba spojeneckých vojsk za II.svět.války.
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, že?
11) Začátkem 20-tého století bydlel v blízkosti Karlova náměstí v Praze duševně narušený jedinec jménem Josef Švejk. Hlásal silně militaristické myšlenky, veřejně chválil monarchii i císařskou rodinu. Jeho stopa mizí v I.svět.válce do které dobrovolně narukoval. J.Hašek měl tedy živý vzor, kterému ani nezměnil jméno. Připomeňme si rovněž, že tento dnes tak vychvalovaný literát nebyl ve své době nijak zvlášť ceněn ani pochopen - stejně jako třeba Váchal, Kafka...a mnozí další čítankoví autoři.
12) Příroda již dávno před lidstvem vynalezla a vyzkoušela vše, co člověk už zná i co ještě teprve pozná.
Mravenci rodu Atta, vyskytující se v pobřežních oblastech Kostariky prožívají již celých 300 miliónů let (!!!) v naprosto neměnném systému. Tento systém nelze nazvat jinak nežli totalitní. Mraveniště je obýváno populací, v níž do posledního jedince je každému jasné kde má svoje místo.
Dělníci jsou rozděleni na skupiny, které pracují den po dni na stejném úkolu. Sběrači sbírají listí určitého stromu a nosiči je odnášejí do mraveniště. Kousači žvýkají listy a vytvářejí tím jakousi matečnou hmotu, ve které se pak pěstují houby, sloužící celé mravenčí populaci za potravu. Na tento neměnný proces neustále dohlíží početná skupina strážců, která má za úkol vyhledat a na místě ztrestat jakékoliv vybočení, jakoukoliv snahu o zjednodušení nebo zefektivnění pracovního procesu. I zde, jako v lidské společnosti, dochází občas k omylu a za přestupek je potrestán nevinný. Ale výkon trestu - což je bez vyjímky trest smrti - působí odstrašujícím, absolutním dojmem a je hlavně preventivní. V mraveništi obývaném tisíci a tisíci jedinců není také 'poprava' zhruba 1 mravence týdně žádnou tragédií. Dokonce ani neprávem postižený neprotestuje proti svému usmrcení. Chápe totiž jeho smysl a obětuje se kvůli němu v zájmu celku.
Proč takový konzervatismus?
Podle prof.Smithe, zkoumajícího řadu let tyto mravence, by vzrůst pracovní produktivity o pouhou 1/1000 vedl za dalších 10.000 let neodvratně k zániku celého druhu. Tím, jak by mravenci vyráběli stále více a více hub, nežli sami spotřebují, vznikla by nejprve nezaměstnanost. Ta by vzrůstala a nabalovaly by se na ni postupně další sociální jevy, jaké známe z lidské společnosti: nuda, kriminalita, alkoholismus...ano, i ten.
Systému neunikne nikdo.
Celému mraveništi panuje královna, obklopená guvernantkami. Jakmile zestárne a je příliš slabá na kladení vajíček, je vlastními strážci neprodleně fyzicky zlikvidována a na její místo usedne jedna z vyčkávajících guvernantek. Proces pak pokračuje stále donekonečna, přičemž celý fakt 'palácového převratu' je znám pouze několika desítkám strážců obklopujícím královnu. Řadoví mravenci se to nedozvědí prostě proto, že na celou záležitost nemají tak jako tak žádný vliv a jen by je to zbytečně rozptylovalo...
No nepřipomíná tohle živě lidskou společnost?
JEŽÍŠ SE NEJMENOVAL KRISTUS
Nezemřel na kříži.
A měl krevní skupinu AB!
Přečtěte si o důkazech a svědectvích, která rozbíjejí napadrť největší dogma křesťanské církve staré 2.000 let...
Kdo byl vlastně člověk Ježíš Kristus ?!
INRI - tuto zkratku vidíme na většině křesťanských křížů spolu s polonahou postavou trpícího muže. Znamená prostě jen: Iesus Nazarenus Rex Iudacorum, tedy Ježíš Nazaretský, Král Židovský. Ano, tak mu přezdívali, než mu vtiskli na čelo potupnou trnovou korunu a zbitého, zmučeného nešťastníka přinutili vystoupat s dřevěným křížem na horu Kalvárii, kde bylo soudně posvěcené lynčování nevinného dokončeno krutým ukřižováním. Mrtvé tělo bylo pak sundáno a zabaleno do hrobového plátna, ve kterém mělo být pohřbeno. K tomu už ale nedošlo. Ježíš totiž povstal třetího dne z mrtvých a před zraky svých stoupenců opustil hrobku...
Tak dobře se poslouchá tato biblická legenda! Co na to však moderní výzkum? Ten odhalil ještě donedávna neznámá fakta a uvedl je do řádných souvislostí.
Jsme v severoitalském Torinu, kam doputovalo po mnohých peripetiích ve 14.století údajné Kristovo roucho, tedy světcovo pohřební plátno. (Měl je prý v rukou i císař Caligula, který pod vlivem zvěstí o jeho zázračných vlastnostech na místě zabil jednoho z otroků a zabalil jej do plátna v očekávání, že mrtvý opět obživne; byl zklamám, že se tak nestalo.) Píše se rok 1969 a poprvé před zraky vědců se otevírá v příšeří katedrály schrána s drahocenným obsahem, chráněným mřížemi, neprůstřelným sklem a poplašným zařízením. Na světlo se tak opět dostává pruh tenké, lněné látky o rozměrech 436x110 cm se zřetelnými obrysy lidské postavy.
Po krátké pomlce, způsobené takřka biblickým rozpoložením vědců přišlo ke slovu logické myšlení. Podle rozsahu a tvaru krvavých skvrn bylo zřejmé, že osoba, jejíž tělo způsobilo otisk v plátně - - - při svém zabalení do něj ještě žila !!!
Tento poznatek vyřkli vědci nahlas. Do církevních hodnostářů jakoby píchla vosa. Ihned začali plátno balit a krátce nato vydali nařízení, že artefakt se nesmí dále ukazovat. Vědci však měli k dispozici ještě velkoformátové fotografie, pořízené celé desítky let předtím. Z nich vyčetli, že se jednalo o štíhlého dospělého muže, výšky 182 cm, s oduševnělým obličejem a plnovousem - tedy prototypu, dle kterého si představujeme Ježíše my.
Proč ale taková reakce Vatikánu? Jestliže totiž Kristus nezemřel na kříži (a možná vůbec nezemřel v té době?), pak největší dogma křesťanství hrozilo zhroucením !!! Vždyť právě smrtí na kříži měly být vykoupeny všechny hříchy lidstva.
A to nemůže církev dopustit.
Až v r.1973 se po dlouhém přemlouvání uvolil Vatikán, že přece jen dovolí plátno prozkoumat blíže. Vědci zjistili chemickým rozborem, že to co vypadalo jako lidská krev, je jí skutečně a určili dokonce i skupinu: AB. Samotný otisk, na kterém lze jasně rozpoznat i obličej (!) vznikl ze směsi potu a vonného oleje, kterým se běžně u Židů natíraly mrtvoly. Ovšem mrtvola se nepotí a nekrvácí...
Plátno samo pak bylo utkáno vzorem 'rybí kosti', což byla drahá technika používaná v oné době jen v Sýrii. Avšak u jedince typu Ježíše se dalo předpokládat, že jeho věrní mu něco obětují. Pylová zkouška prokázala, že bylo použito skutečně v místech světcovy domnělé smrti.
Ke zodpovězení zbývala pak už jen jediná, nejdůležitější otázka a sice, jaké je stáří plátna? Nejedná se o padělek?
V té době existovala již radiokarbonová zkouška, což je metoda s vysokou přesností a v daném případě by určila stáří předmětu v rozmezí jen několika desítek let. Představme si jakési virtuální přesýpací hodiny, kde uplynulý čas určíme prostým spočítáním zrníček v horní i dolní nádobce... Zkouška ale vyžadovala ještě dost velký kus vzorku a ten nebylo možno poskytnout.
Až teprve v dubnu 1988 souhlasila církev s odstřižením pruhu o velikosti asi 2x8 cm. Radiokarbonová zkouška byla mezitím natolik zdokonalena, že uvedený vzorek postačoval k testu hned v několika světově renomovaných laboratořích, mimo jiné i v Oxfordu. Tři z nich poté rozkouskovaný vzorek testovaly a shodly se na verdiktu, vyhlášeném do světa 13.10.1988: PLÁTNO JE FALZIFIKÁT! Datum jeho vzniku bylo určeno okolo roku 1350, tedy na dobu jeho uložení v Torinu.
Tímto byla církev ušetřena řešení velmi nepříjemného dilematu, ohrožujího samotné základy křesťanského učení.
Ne však nadlouho!
Německý novinář Holger Kersten se s tímto nespokojil a dlouhá léta objížděl vědce a laboratoře, zúčastněné na testování. Bylo mu divné, že ukřižovanému nebyla naražena na hlavu jakási romanticky vypadající trnová čelenka, nýbrž dle stop na plátně se jednalo spíš o 'přilbu', ledabyle uhnětenou z trní, která jistě dala mnohem méně práce a ušetřila prsty svého tvůrce. Viděl jsem několik filmů o životě Ježíše a v žádném se 'helma' nevyskytovala. I mně také bylo divné, jak mohou měkké dlaně probité hřeby udržet váhu statného (na svoji dobu) muže, jak je prezentováno na četných obrazech ze středověku. Případný falzifikátor by tedy musel postupovat v příkrém rozporu s tehdejšími představami o ukřižování... Kersten se spojil s anatomy a patology a od nich se dozvěděl výsledky dlouholetých výzkumů: Křižovaný byl přibit na dřevo v místě zápěstních kůstek, kde je mezera kterou projde i tlustý hřeb bez většího odporu. Po zvednutí udrží za cenu značných bolestí celé tělo po dlouhé hodiny a připraví delikventovi dlouhou a trýznivou smrt.
Stopy na plátně jasně ukazovaly že právě tato metoda byla použita. Jak by tohle ale mohl domnělý falzifikátor vědět? Vždyť jsou to poznatky až dnešních vědců!
Stále více do očí bijící rozpory ve výpovědích dávaly pomalu, ale jistě dohromady skládačku tohoto s převahou největšího podvodu v křesťanských dějinách. Ukázalo se, že jeden z vědců, garant celého projektu se odebral po odstřižení vzorku do sakristie kaple, kde měl uložit rozkouskované částečky plátna do kovových tub, jež ihned zapečetil. Novinář shromáždil důkazy, které prokázaly úmyslnou záměnu vzorku za jiný se známou dobou vzniku (1350) a pocházející z jiné sakrální památky. Do laboratoří byly pak dodány tyto pod označením 'torinské plátno' a v jiné tubě, jako vzorek č.4, nenápadně přidán originál Kristova roucha. Ten měl být brán jako 'slepý', údajně takové vědecké placebo. U něj bylo však stáří určeno skutečně na dobu okolo r.30 n.l.!
Kruh se uzavřel a my se teď podívejme, jak to celé bylo doopravdy.
V oblasti dnešní Palestiny se rozkládala počátkem (křesťanského) letopočtu Judea, římská provincie s římskými správci a římskými soudci. Bylo to období, kdy Židé toužebně a netrpělivě očekávali příchod 'vykupitele' (messiah) a oblast se jenom hemžila různými samozvanými kazateli a sektáři, prohlašujícími se právě za onoho Mesiáše. Tedy toho, kdo prokáže národu Jehovy službu v tom, že svojí mučednickou smrtí sejme z něj vinu za dědičný hřích a Židé tak budou smět po fyzické smrti odejít do nebe, což doposud, po dlouhé tisíce let nebylo možné.
V roce, který ne náhodně označujeme jako rok 0, se zrodil Ježíš. Biblický mýtus hovoří sice o početí panny, avšak daleko spíše se jednalo o následek předmanželského vztahu. Protože však takové chování se tehdy - na rozdíl ode dneška - trestalo smrtí ukamenováním, sama 'panna' Maria musela podporovat tezi, že na ni vstoupil duch svatý. Mesiáš byl tedy na světě.
Narodil se v Betlémě a jeho příchod sdělili mudrcové východu tehdejšímu místodržícímu, králi Judey Herodesovi. Použili slova Kristus, což znamená v místním jazyce, aramejštině, 'král posvěcený' - všimněme si, že toto nebylo tedy Ježíšovo pravé příjmení, ale přízvisko! - a Herodes si zprávu vyložil tak, že někdo se chystá svrhnout jeho samotného z trůnu. Vydal tedy rozkaz, že musejí být všechny nedávno narozené děti ihned povražděny...
Josef s Marií proto opustili domov a několik roků strávili v Egyptě. Vida, už tehdy existovalo uprchlictví! Po Herodesově smrti se vrátili a usadili s vyrůstajícím synem v Nazaretě. Odtud tedy Ježíš Nazaretský.
Až do svých 30-ti let se Ježíš řádně živil řemeslem tesaře. Pak zřejmě 'prohlédl' a dal se pokřít Janem Křtitelem. Následně se vydal na 3 roky trvající pouť po Palestině, během které hlásal svoje učení složené z teorií jeho předchůdců i současníků. Není jisté, utvořil-li právě on tu rozvinutou ideologii křesťanství, neboť nezanechal po sobě žádnou písemnou stopu. Bible samotná byla sepsána až o mnoho století později a to několika knězi; na základě písemných svědectví - evangelií - jeho učedníků. Je však zřejmo, že se jednalo o nadaného filozofa a řečníka, který dokázal strhnout davy a to přesto, že neměl žádný chrám a kázal pod širým nebem. Neměl také kromě šatů žádný osobní majetek a žil z milodarů.
Takový jedinec, bouřící se proti platným konvencím však není vítán nikde a v žádné době. Židovská obec se proto shodla na tom, že takový musí být zlikvidován a ponoukala římského soudce Piláta tak dlouho, až ten vynesl smrtelný rozsudek. Jeho slova: "...a já si nad tím jen myji ruce..." vstoupila do naší frazeologie stejně, jako když římský legionář na prosbu Krista o vodu přitiskl škodolibě ke rtům zbědovaného mořskou houbu napitou octem. Odtud tedy máme 'houby s octem'. I rčení 'mám s tebou kříž', pochází z momentu, kdy Ježíš byl nucen nést svůj vlastní mučící nástroj na horu Kalvárii - 'je to kalvárie' říkáme o něčem, co je obtížné a bolestivé.
Po hodinách utrpení pak delikvent zřejmě upadl do hlubokého komatu, z nějž ho nevytrhlo ani obligátní bodnutí kopím do boku. Při této zkoušce 'zdali je naživu' byl změřen čas a určena třetí hodina odpoledne. A další zajímavost: Neví se sice kterého měsíce, ale byl pátek 13-tého, tudíž toto datum je od té doby pro křesťany nešťastným dnem. Následně byl zdánlivě mrtvý odpoután a přenesen do hrobky, kde byl namazán oleji, zabalen do roucha z lněného plátna a ponechán takto nějakou dobu. Mimochodem, roucho opatřil bohatý muž jménem Josef z Arimatie a právě ten s jedním pomocníkem provedl onen posmrtný úkon. V hrobce vzniknul pověstný otisk a po desítkách hodin se zdánlivě mrtvý probral a před zraky několika svědků z hrobky vystoupil. Všichni byli tak ohromeni tímto úkazem který známe ještě i v dnešní době, že neměli odvahu Ježíše sledovat. Nevěděli tedy, kam se ubíral; avšak později se zjevil některým svým učedníkům a po dalších 40 dnů pokračoval v kázání. Zjevně tedy došel sám anebo s pomocí někoho do úkrytu, kde se vyhojil ze zranění způsobených bičováním a křižováním. Během rekonvalescence mohl i kázat. Ačkoliv zranění bylo hodně a dosti krvácela, žádné nebylo přímo smrtelné! A statný muž v plné síle měl dobré předpoklady na vyléčení. Poté měl dle bible 'vstoupit na nebesa', ale pravděpodobně si jen změnil jméno, oholil plnovous a usadil se v jiné části Judey. Svůj úkol mohl právem považovat za splněný a katarzi v podobě prožitého utrpení za dostatečnou, aby mohl svůj život dožít v poklidu a konvenčním způsobem, tedy včetně založení rodiny.
Co se týče Židů samých, nikdy jej neuznali za Mesiáše. Vytýkali mu lidské vlastnosti, vždyť pociťoval soucit, lítost, strach... I jeho 'zázraky' jsou vysvětlitelné. Třeba ten s Lazarem. (Další fráze: 'leží jako lazar...') Přece ještě dnes různí šarlatáni dovedou vsugerovat nemocným aby zahodili berle a chodili normálně. Prostě jen dokáží svým soustředěním doslova 'vypnout' vnímání bolesti postiženého a na několik minut tak je postižený zdánlivě 'vyléčen'. Pak se ale vždy zhroutí k zemi - to už ale reklama oněch zázračných léčitelů neuvádí.
A podobně se dají vysvětlit i ty ostatní tzv. zázraky.
Jedinečnost, kterou Kristus vynikal, tedy tvořil jen souběh několika okolností: neposkvrněné početí, řečnický talent a mučení které měl sílu přestát. Očividně nikdo z dalších potulných kazatelů tímto vším naráz neprošel a proto jejich existence zapadla a nemluví se o nich. A přesto, že jistě disponoval určitým charismatem, jednalo se o člověka z masa a kostí jako jsme my.
Kristovi učedníci se rozešli po domnělém nanebevzetí svého učitele do různých koutů, aby hlásali nové náboženství míru, ctnosti a chudoby. Tato ideologie mocně ovlivnila chod Evropy a následně i dějin všech mimoevropských křesťanských zemí, neboť vysvětlovala národům proč je třeba trpět a tím jejich úděl ulehčovala. Byla nahrazována až socialismem a nacismem, což jsou ostatně blízce příbuzné ideologie, jak si povíme v některém dalším příspěvku této rubriky. Ale přesto - ještě dodnes je křesťanství v některých skupinách obyvatel téhle planety mocným nástrojem ovládání. Není proto divu, že Vatikán použil a ještě použije všechny prostředky, aby pravdu ututlal.
Chcete-li podrobnější výklad s fotografickou a jmennou přílohou, pak tato fakta jsou převzata z knihy: Holger Kersten - MANIPULACE S BOHEM (1998)
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006050013
http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2007-1.pdf
http://zahady.mysteria.cz/news.php?id=1000
http://web.sks.cz/prace/vavrova/vavrova-reserse.htm
Vzhledem k obsáhlosti a rovněž závažnosti dnešního příspěvku, nepřináším dnes 'obvyklé šestero' vyvrácených mýtů. Ale jen tento jediný. Nikoliv že by mi snad došel materiál - toho jsem za minulých 30 let samostudia, cest a rozhovorů s lidmi nejrůznějšího původu, věku a názorů nashromáždil habaděj! - ale proto, že nastává období dovolených a myslím, že dnešního téma je až dost. Kromě toho se nabízí příležitost zajet si do Itálie a spatřit plátno na vlastní oči (pokud tedy bude zrovna vystaveno...). Rozhodně má čtenář těchto stránek o čem přemýšlet a může spolu se mnou sledovat, jak se pozvolna před našimi zraky, mění obraz světa na který jsme byli dlouhou dobu zvyklí. Jeden z učenců mi nedávno řekl, abych se nesnažil odkrýt úplnou a celou pravdu o všem co nás obklopuje, neboť to by každého jedince muselo nutně uvrhnout do hluboké deziluze a následně i deprese.
Poslechnu jej. Už proto, že mi tohle všechno již docela stačí...
------------------------------------
CAUSA JEŽÍŠ 2: NÁHODA NEBO SPIKNUTÍ?
Spiknutí kolem světce? Ale proč ne!
V tomto článku přináším doplňující a rozšiřující informace o zrození, životě a údajné smrti muže zvaného Ježíš. Po dopsání prvního článku jsem totiž objevil ve svojí bibliotéce ještě další prameny, týkající se tématu...
Asi ve druhém století před naším - křesťanským - letopočtem se v Galileji, římské provincii utvořila sekta nábožensky praktikujících lidí, zvaných essejci. Název vznikl pravděpodobně ze zkomoleniny aramejského slova 'léčitelé'. Bylo to konkrétně na pobřeží Mrtvého moře, v Chirbet Kumranu; toto místo se později proslavilo nálezem tzv.svitků od Mrtvého moře v r.1947. Jedná se o vůbec nejstarší písemné záznamy Starého zákona.
Zde je na místě podotknout, že vedle biblických (kanonizovaných) textů, existují i prameny mimobiblické, které nezapadaly církvi do uceleného obrazu bible a byly proto záměrně při jejím sepisování vynechány. Avšak držme se výhradně biblických pramenů a pokusme se o jiný výklad její ideologie. Samotná bible se skládá ze 45 knih Starého zákona a 27 knih Nového zákona; knihy si ovšem musíme představit jako svitky papyru. I tak je kompletní překlad Bible svaté dosti objemná kniha!
Dále je třeba uvést, jak je to s místopisem. Judea, země obývaná Židy vzala název od největší části tohoto územního celku. Kromě ní ji tvořily např. říše galilejská, filištínská, fénická, semitská, levitská a samaritská. Pozdější výraz 'samaritán' se odvozuje právě od jednoho z obyvatel posledně zmíněné, neboť ten poskytnul nezištnou pomoc pocestnému přepadenému a zraněnému lupiči... Jak málo stačí ke vzniku archetypu, že?
Josef s Marií byli s největší pravděpodobností členy oné sekty essejců, jejichž víra byla jednou z odnoží židovské; byla jen tolerantnější. O nich jako od prvních je známo hlásání evangelia (radostné zvěsti). Některé náboženské úkony, jimiž byl často i přísný půst ve spojení s několikadenním odpíráním spánku, navíc při pobytu ve vyprahlé pouštní krajině, mohly vést snadno u mladé Marie k náboženskému blouznění, podobnému opojení drogou. V tranzu mohla mít nevědomky intimní styk nejen s Josefem, ale snad i s jinými členy skupiny. Mohla mít skutečně vidění, během kterého jakoby 'na ni vstoupil duch svatý' a mohla tudíž sama být přesvědčena o svém 'neposkvrněném početí', myšlenky podporované dozajista i ostatními členy sekty.
Jelikož Maria si nenechala zvěst o svém mystickém otěhotnění pro sebe, lehce se mohlo stát že i král Herodes se doslechl o brzkém narození někoho, kdo bude údajně usilovat o jeho post. Vydal tedy rozkaz k vraždění novorozených. Ale jak víme, Josef s Marií stačili včas uprchnout do Egypta, kde otec již rodinu neuživil pouhými modlitbami, nýbrž řemeslem tesaře - ve kterém pokračoval i po návratu (do Nazareta) a kterému vyučil i mladého Ježíše. Zjevně však všichni tři neztratili spojení se svojí sektou essejců. Jan Křtitel, jinak apoštol této sekty, byl Ježíšovým učitelem (kromě toho že jej pokřtil v řece Jordán) a Ježíš sám se chopil kazatelské úlohy až po Janově uvěznění. Ostatně měl první kázání docela blízko Kumranu. Pak se při svém misijním putování opíral z valné většiny o učení sekty, které v detailech pozměnil, s důrazem na humanitní poselství toho, čemu se na jeho paměť začalo říkat křesťanství (Jesus Christus --> christianum = křesťanství). Např. razil heslo odpouštět nepřátelům, milovat bližního svého a při pohlavku nastavit ještě druhou tvář. Jeho působení by se dalo nazvat - dnešními měřítky - léčitelskou nebo psychotronickou praxí, tedy nic co bychom už neznali.
Pouť trvala asi 3 roky, když se přiblížil konec.
Ježíš tehdy zasedl se všemi svými učedníky, jichž bylo 12, k 'poslední večeři Páně'. Zřejmě již věděl jak noc skončí a možná i to, že bude zrazen Jidášem Iskariotským který prozradí kde se Ježíš nachází, a to za 30 stříbrných. Odtud tedy máme 'jidášský groš' a 'polibek Jidášův' neboť Ježíšův učedník měl ukázat vojákům svého učitele tak, že jej políbí. Jsou i teorie, že všechno bylo předem detailně naplánováno; avšak co následná Jidášova sebevražda? Ta do komplotu příliš nezapadá, třebaže nelze vyloučit jeho zkratkovité, impulzívní jednání.
Co následovalo víme. Vousatý světec byl bičován a znovu souzen. A nakonec odsouzen. Přesto, že Pilát si byl vědom, že dle římského práva se jedná o zcela nevinného člověka... Bylo mu např. kladeno za vinu, že odrazuje ostatní od placení daní. Ježíš ale vzal minci, na které byla vyražena hlava císaře a pravil s poukazem na to, že vládce si svůj majetek takto 'označil': "Dejte císaři co císařovo jest!"
Během křižování odsouzence zaznamenává bible fakt, že římský voják dává trpícímu na kopí nabodenou houbu s jakousi kyselou tekutinou. Byl to ale skutečně ocet? Nebylo to jen ve víně rozpuštěné narkotikum, které pozměnilo jeho chuť, třeba opium? To by pak mohlo posloužit nejen k milosrdné úlevě od bolesti, nýbrž i k hlubokému bezvědomí s výrazným zpomalením srdeční činnosti a k takřka neznatelnému dýchání! I živý pak vypadá jako mrtvola. Navíc - bylo třeba spěchat, aby zdánlivý nebožtík mohl být sejmut ještě týž den před západem slunce. Připomeňme, že poprava se konala v pátek a každý pátek začíná u Židů sabat, který je přísnější obdobou křesťanské neděle. S mrtvými je zakázáno manipulovat. Pilát proto vydal tělo dvěma židovským hodnostářům rychle, bez průtahů. Že by v tom byl úplatek? Inu opět nic co bychom neznali ani v dnešní době!
Josef Arimetejský a jeho pomocník Nikodém se ujali bezvládného těla a odvezli je na zahradu v těsné (!) blízkosti popraviště. Však ji Josef pár měsíců předtím zakoupil a - teď to přijde! - dal okamžitě vybudovat na ní hrobku. Pro koho? Vždyť jeho rodina snila svůj poslední sen úplně v jiném městě... Ježíš byl prvním a zároveň posledním jejím obyvatelem. Dle bible oba živí natřeli 'mrtvého' vonnými mastmi, kterých dovezli na místo 100 liber, tedy 33 kg! Na co tolik, když by úplně stačila desetina tohoto objemu...? Navíc, nejednalo se o prostý olej jak bylo zvykem, nýbrž o olej s výraznou přísadou myrhy a aloe vera, které obojí mají silné hojivé účinky na pokožku, zraněnou například četnými povrchovými ranami po bičování, ale také spálenou sluncem. Nezapomeňme, že Ježíš trpěl na intenzívním slunci s nekrytou pokožkou!
Následné zabalení těla do 'hrobového' plátna se jeví jako nutnost, aby hojivá směs nestekla a zároveň plátno působilo i jako tlakový obvaz. Mimochodem, plátno bylo utkáno zcela dle tehdejších 'norem', měřeno totiž dle soudobé jednotky (filetarského lokte), má přesně 2x8 loktů! Zde se jeví vznik pověstného otisku už jako dílo čiré náhody, jako něco co nikdo nezamýšlel.
Avšak stalo se, o čemž se můžeme přesvědčit dodnes v torinské kapli...
Třetího dne šla pak Maří Magdaléna se Salome do hrobky, kde spatřila odvalený kruhový kámen (podobný žernovu) a to, že v hrobce nikdo nebyl. Potkala tam zahradníka a ptala se jej na to. Zahradník se jí však dal poznat a ona viděla že je to Ježíš... Tak jak to bylo? Na co by potřeboval muž konající zázraky a povstavší z mrtvých odvalovat kámen? Prošel by jistě i přes něj. Maří jej nepoznala nejpíš proto, že i obličej měl poraněný a opuchlý. Věru podivné zmrtvýchvstání. Navíc se musel nechat podpírat dvěma pomocníky a Maří výslovně napomínal, aby se jej nedotýkala - zřejmě ho zranění ještě velmi bolela. A co ten zahradnický oděv? V plátně jít nemohl a jiný pro něj asi narychlo neměli. Nebyl tak alespoň na zahradě nápadný!
Po zdánlivé smrti gurua nové víry se zdálo, že tato zemře spolu s ním. Jeho učedníci se stáhli ze strachu do ústraní a vrátili se ke svým původním zaměstnáním, čímž byl obvykle rybolov. Ukázalo se jako nutnost, aby jejich učitel přišel znovu mezi ně a přesvědčil své apoštoly aby se rozešli do světa a šířili jeho poselství dále. Bible hovoří o 40-ti denní misi, během níž se Ježíš choval zcela stejně jako každý smrtelník, jedl, pil a dokonce vyzýval spolustolovníky aby si na něj sáhli, neboť je skutečně z masa a krve jako oni. Nejprve jej totiž pokládali za ducha, báli se jej. Až jeden z nevěřících, Tomáš, osahal jeho rány a pak teprve uvěřil. Od té doby máme slovní obrat 'nevěřící Tomáš' o člověku, který se o všem musí sám přesvědčit.
Tolik tedy fakta. Fakta ve světle dnešní racionality, s výkladem odpovídající mentalitě lidstva která se už po tisíce let nemění. Jistěže essejci podporovali domněnku svatosti ještě nenarozeného, neboť se museli dmout pýchou nad tím, že právě v jejich společenství se zrodí Mesiáš! Také Maria nepochybně ráda věřila tomu, že její syn je potomkem samotného boha a byla tak na sebe hrdá. I Ježíš sám dokázal vydržet intenzívní muka v předtuše posmrtné slávy.
Samotní první křesťané rádi věřili tomu, čemu věřit chtěli. Ale je fakt, že jestliže oni často skončili nepřirozenou smrtí, stejně by skončily i celé národy - pokud by se SKUTEČNĚ A BEZE ZBYTKU DRŽELY bible se všemi jejími nařízeními. Vždyť už pouhé přikázání NEZABIJEŠ zbavuje křesťanstvo jakékoliv ochrany a obrany.
Křesťanství tedy bylo a je pošlapáváno a jeho nařízení porušována... Stále znova. A bude to tak až do skonání světa.
Navíc bylo zřejmě křesťanství tím hlavním prvkem, který rozložil římskou říši, trvající po celých tisíc let. Teprve až několik set let po Ježíšovi, ale přece jen došlo k jejímu pokřesťanštění a tím i k nutnému pádu kdysi mocného císařství. Dokud vládli pohané, řád se udržoval.
A jak dnes? Soumrak víry je každému jasný. Není asi daleko doba, kdy dojde k přímému střetu islámského a (pseudo)křesťanského světa. Ti první jsou odhodláni za svoji víru trpět a položit i životy. Ale jak je tomu na druhé straně? Nemějme iluze. Ani judaismus, ani křesťanství - dvě náboženství vzniklá neomylně v ryze židovském prostředí - nemohou zvítězit; jedinou šancí pro sjednocenou Evropu a potažmo pro celý euroatlantický svět je návrat ke kořenům. Kořenům, které vykukují dnes stále silněji, avšak neorganizovaně, ze všeho našeho denního života: kořeny pohanství!
Je vám to pořád ještě málo?
Elmar R.Gruber - ZÁHADY BOŽÍ (1997)
Eduard Schüré - TAJNÉ DĚJINY NÁBOŽENSTVÍ (1996)
Dr. V.Kubíček - KATOLICKÁ PRVOUKA (1937)
KATECHISMUS (1930)
Tématu se dotýká rovněž film Roucho (The Robe - USA 1953) s Richardem Burtonem v roli římského centuriona. Je však třeba říci, že je plný spekulací a protimluvů, pravdivý zřejmě jen v tom že voják (týž co bodnul kopím Ježíše do boku) se později obrátil na křesťanství. Je tedy zajímavý nejspíše jen tím, že POPRVÉ u něj byl použit revoluční formát obrazu Cinemascope (3:7) namísto klasického 3:4.
V oné době 50-tých a 60-tých let, kdy datujeme ohromný rozmach antických eposů na stříbrném plátně, vznikla celá řada mnohem lepších a historicky přesnějších velkofilmů, namátkou:
Cleopatra, Ben Hur, Desatero přikázání, Král králů, Quo Vadis, Spartakus, Samson a Dalila, Pád říše římské, Iason a Argonauti, Šalamoun a královna ze Sáby, Hercules, Paris a Helena...
A DO TŘETICE - JEŽÍŠ!
Jakou souvislost mají rytíři kulatého stolu, Svatý grál a Ježíš? Grál, v našich představách dřevěný pohár z nějž údajně později křižovaný světec pil během své poslední večeře, objevili sami rytíři. Jak se však pohár dostal do Anglie? Josef z Arimatie, jinak též bohatý obchodník s cínem který dovážel do Anglie, konkrétně do Cornwalu, napsal cestopis ve kterém se o grálu zmiňuje. Byl navíc pravděpodobně Ježíšovým strýcem a na některé z cest jej jako chlapce brával s sebou.
Ono vůbec mezi světcovým 12-tým až 30-tým rokem není o jeho působení příliš známo. Bible o tom mlčí, má za to že se věnoval řemeslu tesaře - avšak nemohl se přitom podílet na stavbě a opravách lodí? I to byla tehdy tesařská práce!
Obecně se má za to, že Ježíš mohl podniknout i jiné a delší cesty. Např. po hedvábné stezce doputovat až do Číny, Indie a Tibetu, aby se tam seznámil s filozofií buddhismu. Na tato místa se mohl později, tj. až po svém předstíraném ukřižování vrátit a dožít zde. Zatímco jeho strýc Josef odjel (nebo uprchl?) do Anglie, kde r.37 nechal postavit v Glastonsbury první křes»anský kostel. Dnes zbyly po něm jen trosky, ale na úpatí jeho brány se nachází stále stará studna, jejíž voda má načervenalý nádech a tvrdí se, že Josef ukryl Svatý grál právě zde...
A co přesně vykřikl Ježíš na kříži ve tři odpoledne? "Eli, Eli, lema sabachthani?" (Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?) Jak vidno, tak 'boží syn' ještě i v poslední chvíli zapochyboval, což je ryze lidská vlastnost. A připomeňme si, že je to aramejsky, řečí prostých Židů, zatímco ti vzdělaní používali hebrejštinu, v níž byly sepsány i nejstarší podklady ke Starému i Novému zákonu. Už zde - během převodu z ústní do písemné verze - tedy mohlo a skoro i muselo, dojít k nepřesnostem, které se ještě prohloubily překladem do jiných, zvláště evropských jazyků!
Buď jak buď, křesťanství jako jedno ze tří hlavních náboženství světa prokázalo platné služby evropské civilizaci, a to po celá staletí. Chudí a hladovějící poddaní byli těšeni církevní vrchností v naději, že po fyzické smrti budou odměněni za veškerou nepřízeň a útrapy vezdejšího života a dojdou tak 'věčné blaženosti'. Svůj přítomný, pozemský život tak nazývali 'cestou slzavým údolím', kterou je nutno se protrpět.
Krassa/Habeck: ZÁHADY NAD ZÁHADY (1995)
TŘETÍ ŠESTERO DOGMAT A PROČ JIM LIDÉ VĚŘÍ
Srpen 2009
13) Assasini z 11.9. spáchali hromadnou sebevraždu
14) Fašismus a komunismus jsou opačné ideologie
15) Cestování časem je vyloučeno
16) Zvířata vidí barevně a nezkresleně
17) Tesla je jen značkou televizorů
18) Biometrické údaje jsou 100% spolehlivé
13) Poprvé již v cestopisu Marca Pola 'MILIÓN' se dočítáme o záhadné existenci jakési orientální náboženské sekty assasinů, proslulé tím že její členové nikdy nezaváhali spáchat nějaký zločin - nejčastěji atentát - zcela veřejně, ačkoliv si mohli být jisti, že okolostojící je na místě usmrtí.
Pevnou součástí jejich víry byla totiž představa posmrtného života a ráje, kam se mohli dostat pouze tímto způsobem. Guruové sekty podporovali jejich víru tím, že skupinu mužů vybraných pro takovýto úkol vždy shromáždili na určitém rituálním místě, kde jim byl podán ke kouření hašiš. Jakmile upadli do bezvědomí, byli adepti přeneseni na místo, vybudované právě a jenom za tím účelem - do jakéhosi kousku ráje, kde všechno kvetlo, stoly se prohýbaly pod vybranými pokrmy, z fontány prýštilo víno a med, mezi tím vším se pohybovaly polonahé, černooké hurisky které jim byly stále povolné a k dispozici pro cokoliv... Jakmile byli muži znaveni všemi nabízenými rozkošemi a usnuli, byli tiše dopraveni zpět do neradostné reality.
Není pak divu, že udělali následně cokoliv, jen aby se dostali do tohoto 'ráje' natrvalo.
Proto nepovažuji atentátníky z 11.9 za sebevrahy - neboť oni jistě také věřili ve svůj ráj, ve kterém budou žít už navěky. Ostatně jejich rodiny taktéž neoplakávaly smrt svých synů, nýbrž je oslavovaly coby hrdiny.
Útoky za použití letadel coby živé řízené střely ostatně nejsou nic nového; již v r.1945 přišli na tento způsob boje i japonští kamikadze...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Asas%C3%ADni a také:
http://www.cestyapamatky.cz/cesty/iran/assasinove-prvni-zabijaci
14) Každá lidská společnost se vyvíjí; přičemž jsou v zásadě možné jen dva směry tohoto vývoje - buď k totalitě nebo k čím dál tím větší anarchii. Leckdy dojde i k prudkému zvratu, kdy hluboká totalita se zhroutí a nastane divoká anarchie. Opačný zvrat se takřka nestává.
20-té století si v praxi vyzkoušelo mnohé odstíny totalit, z nichž jsme si navykli rozeznávat ty hlavní dvě: socialismus třídní a socialismus národní (zvaný zkráceně nacismus nebo fašismus). S trochou černého humoru se dá říci, že matkou těchto totalit je vždy bez rozdílu dělnická třída (která se takto snaží řešit svoje skutečné či domnělé sociální problémy) a otcové se různí případ od případu - Lenin, Hitler, Stalin, Mao Ce-Tung... Je proto falešným ono řazení na pravicový a levicový extremismus, totalita těchto typů musí být vždy jen levicová. Vždyť si připomeňme, jak se jmenovala přesně Hitlerova strana: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP).
A proč tedy tyto dva proudy nespolupracují, když si byly vždy tak blízké? Pokusy o to se přece konaly, vzpomeňme na pakt Stalin-Hitler, Molotov-Ribbentrop...! Ale v zásadě si tyto směry přece jen konkurují a nastává situace stejná jako v případě dvou obchodníků s týmž zbožím v jedné ulici: oba se uživit nemohou, nějakou dobu se snaží jeden druhému odlákat zákazníky a když se to nedaří, používají se metody čím dál tím tvrdší a nakonec může dojít i k tomu, že obchod jednoho z nich bude vypálen a jeho majitel zabit.
V historickém pohledu máme sklon vidět jako horší systém nacismus (německý způsob fašismu). Jenže při rozboru se dopracujeme k tomu, že Hitler skoro nic nového nevymyslel - převzal jen to co už před ním vyzkoušeli jiní dříve. Tak třeba svastika, známý hákový kříž je zrcadlově obrácený symbol štěstí z Asie; SS jsou znaky runového písma; nenávist k Židům jen kopíruje a prohlubuje trend typický pro celou tehdejší Evropu. Plynové komory vesele fungovaly ve státě Nevada při popravě odsouzenců ještě předtím, nežli se dostal k moci. A samotné koncentrační tábory? Jejich systém je převzat z Leninových bolševických gulagů...ovšem skutečně první koncentrák postavili - hádejte kdo? Britové za I.búrské války v Africe r.1899-1902! Rovněž i oni zde vyzkoušeli politiku spálené země, genocidu, mučení...tedy všechno to, proti čemu o necelých 50 let později sami bojovali.
Dějiny jsou plné paradoxů!
http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%BArsk%C3%A9_v%C3%A1lky
15) Cestování časem spol. s.r.o. - podrobný výklad zde:
http://www.blisty.cz/files/isarc/0105/20010524e.html
16) Většina savců vidí jen omezeně - s přihlédnutím k tomu, jaké je postavení toho kterého druhu v přírodě. Tak predátoři mají ostrý zrak na dálku se zúžením zorného pole; aby mohli na svůj vyhlédnutý cíl přesně zaostřit. Jejich potencionální oběti pak vidí stejnoměrně do všech stran a na krátkou vzdálenost, aby mohli včas zaregistrovat nebezpečí. Extrémem je hmyz. Např. obyčejná moucha má oči se zorným okruhem 180° a navíc tak vysokou frekvenci snímání obrazu, že pokud by se v kině dostala do blízkosti plátna, viděla by jen pomalu se střídající statické obrazy, namísto plynně běžícího filmu. Vidí však jen asi do 1 metru.
Ptáci mají oproti nám daleko větší paletu rozeznávání barev. Dravci jako orel či jestřáb disponují navíc schopností zoomu, tedy přiblížení a zvětšení obrazu unikající kořisti. Dobře jsou na tom rovněž obojživelníci.
Zajímavé také je, že kůň nás vidí zvětšeně - což usnadňuje jeho ovládání a pes zmenšeně a navíc černobíle. Proto se dokáže vrhnout na člověka i když je sám velmi malý. Noční savci jsou zpravidla barvoslepí nebo vidí podobně jako naše noktovizory; ovšem místo zelených odstínů žluté. Barvoslepým je prokazatelně i býk - a jeho zuřivost v zápase musíme připočíst na vrub předchozímu vydráždění a provokujících pohybů toreadora... Barva rudého plátna je tak určena jen pro diváky kvůli své dobré viditelnosti.
17) Nikola Tesla, srbský průlomový vynálezce se narodil ve vesnici Smiljan, Lika, Rakousko-Uhersko v roce 1856 a zemřel 3. ledna 1943 v New York City, USA.
Když odcestoval jako mladý muž do Ameriky, navštívil T.A, Edisona a tento již známý objevitel po krátkém rozhovoru neznámého přistěhovalce z Evropy okamžitě zaměstnal. Po nějaké době intezívní spolupráce však Edison poznal, že Tesla je ještě na vyšší úrovni nežli on sám a cítil se ohrožen jeho talentem. Záminkou pro jejich rozchod se stal odlišný názor na budoucnost veřejné el.sítě: Tesla zastával kladný postoj ke střídavému proudu, kdežto Edison horoval pro stejnosměrný. Brzy se ukázalo, že stejnosměrný proud naprosto nedostačuje k napájení obrovských budov jako jsou mrakodrapy a obecně zvítězil v celém světě proud střídavý, který používáme i my dodnes.
Existuje bezpočet spekulací, které Teslovy objevy jsou nejtajnější. Po jeho smrti FBI zkonfiskoval tolik Teslových materiálů, že by zaplnily železniční vagón. Tyto materiály se nacházely na čtyřech různých místech a v Teslově hotelovém skladišti, pokoji a trezoru. Z těchto dokumentů bylo uvolněno pro vynálezcovy jugoslávské příbuzné jenom asi 150.000 dokumentů, které nyní vlastní Teslův institut v Bělehradě. Tyto dokumenty a staré modely, převážně historické povahy, zahrnují většinu publikovaných Teslových materiálů.
Mezi takové objevy, jejichž samotnou existenci kategoricky popírají příslušníci establishmentu a vědci z korporací, patří věci jako:
-létající talíře na elektrický pohon
-'volná' energie
-bezdrátový přenos elektřiny
-alternativní fyzika 'éteru'
-Teslova Dynamická teorie gravitace
Z dostupné dokumentace víme, že tyto objevy a projekty, které Tesla před svou smrtí realizoval, jsou dosud utajované. Teslovy práce jsou nyní uloženy, alespoň jejich část, v Los Alamos, stát Nové Mexiko. Avšak plány na výrobu vodíkové bomby leží v policích přístupných veřejnosti. Co může být tajnějšího než vodíková bomba, co je to co Tesla vynalezl už před rokem 1943?
Teslovým svatým grálem bylo postavit svůj 'elektrický létající stroj' a čerpat energii z prostoru. Tento plán zahrnoval teorii radioaktivity, rozvíjenou Teslou v 90.letech 19-tého století, která byla zcela v rozporu s dnes uznávanou teorií relativity, kvantovou mechanikou a teoriemi o nukleární energii.
Pokud se mu to podařilo, jedná se o zcela fenomenální vynález v oblasti energetiky; jednoduše řečeno, kdokoliv na světě by tímto získal takřka zadarmo přístup k neomezenému zdroji jakékoliv energie !!! V situaci, kdy 3 z 6 miliard nevědí co je to otočit vypínačem a brát elektřinu, je to myšlenka naprosto převratná!
Je zde pochopitelně i druhá stránka věci. Všichni výrobci, distributoři a ostatní subjekty navázaní na klasické zdroje energie by v krátké době museli zkrachovat. To nemohou samozřejmě připustit a budou tedy blokovat ze všech sil uvolnění této technologie...
Nikola Tesla zemřel v osamění v hotelovém pokoji. Během života přihlásil více než 700 patentů, mj.rozhlasový (před Marconim) a také na využití paprsků X při prosvěcování tkáně. Ten mu byl také až posmrtně přiznán Nejvyšším soudem USA a Roentgen tedy prostě jen opsal vynález někoho jiného...
18) Zastánci kontrolních mechanismů se nás snaží přesvědčit o bezchybnosti biometriky. Jaká je však pravda? Testy DNA ukazují shodu 1:70 milionům. Vypadá to sice jako velmi malé riziko záměny, avšak to platí pouze v případech velmi selektivních srovnávacích testů. Jsou dobré a potřebné při identifikaci zločinců, neboť okruh podezřelých bývá tak úzký, že falešná shoda je (téměř) vyloučena. Dopustí-li však veřejnost snímání otisků DNA plošně v celé populaci, budou tyto falešné shody časté a mohou vést k tragickým omylům. Otisky prstů jsou na tom ještě hůře; ty se objevují vždy stejné po několika miliónech sejmutí. Navíc existuje asi 5% jedinců, od kterých nelze použitelné otisky získat vůbec. Bývá to zapříčiněno mnohdy zcela banálními okolnostmi, např. jestliže někdo pravidelně pracuje manuální činností s vysokým znečištěním rukou. A to může být i práce na zahradě či v garáži. Také děti mnohdy nemají jasně vytvořené papilární linie a staří zase mívají strukturu kůže poškozenou. Do hry vstupují rovněž mozoly, ekzémy a o chybějících prstech ani nemluvě. Linie jsou však schopny doslova 'vymazat' i některé z léků na rakovinu.
Nové europasy jsou v ČR vydávány od 1.4.2009 už jen s otisky prstů. Nejprve se snímá ukazovák pravé ruky, pak tentýž na levé. Nezdaří-li se to, hledají se jiné prsty. Není-li možné sejmout žádný z prstů, ministerstvo je přesto povinno cestovní pas občanu vydat. Už za první 2 měsíce této praxe se vyskytlo hned několik takových případů.
Jaký má tedy smysl získávat údaje s takovýmto procentem chyb?
Ani identifikace podle oční duhovky se nedaří. Tato část těla se totiž mění podle prodělaných nemocí, úrazů i operací. Zlomíte-li si např.nohu, na duhovce je patrná změna. Má to ale svůj význam při diagnostice z očních duhovek - věda, zabývající se tímto postupem nese jméno iridologie.
A novějšími metodami biometriky - jako čipování RFIDem - jsem se podrobněji zabýval v článku 'VELKÝ BRATR TĚ VIDÍ'.
POSLEDNÍ ŠESTICE DOGMAT
Září 2009
19) Cheopsova pyramida je tou největší na světě
20) V otevřeném vesmíru nic nepřežije
21) Počítač byl vyroben až ve 20.století
22) Upíři neexistují
23) Fyzikální zákony platí na Zemi vždy a všude
24) Čas plyne každému stále stejně
19) Cheopsova (také Chufuova n. Chuvefova) pyramida v Gize je bezesporu největší a nejznámější stavbou v Egyptě. Její základna činí 230x230 m a výška 146 m - ale dle jiných výpočtů jen 137 m?
Každopádně již v r.1912 byla zmínka o Velké bílé pyramidě v Číně, rozměrů základny 450x450 m a výšky 300 m...! Tato stavba se nachází v provincii Schen, 40 km východně od císařského města Sien-jang a je vidět i přes Google Earth. Poprvé byla podrobněji popsána jedním americkým pilotem, přelétajícím za 2. svět.války nad oblastí, která je přímo poseta pyramidami. Dle jeho svědectví je skutečně čistě bílá, ba přímo jiskřila bělostí. Nejpozoruhodnější na ní je špička - velký kus jakoby polodrahokamu, možná křišťálu. Dle střízlivých odhadů je pyramid v oblasti téměř stovka. Čínská vláda dlouhá desetiletí popírala jejich existenci, neboť se nacházejí v kdysi přísně střežené vojenské oblasti.
K tomuto článku nedávám žádný konkrétní odkaz, neboť na webu je jich veliká spousta.
Jinak pyramidy různých velikostí se vyskytují celkem ve 22 zemích světa, mj. v USA, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Japonsku...
Walter Hain - ZÁHADNÝ MARS (1996)
Hartwig Hausdorf - DIE WEISSE PYRAMIDE (München 1994)
20) Od r.1982 provádí vědecký tým univerzity v Leidenu pokusy, během nichž vystavuje ryze extrémním podmínkám bakterie rodu Bacillus subtilis. Ve vakuu, s mimořádně nízkým tlakem a teplotou -263°C, to vše doprovázeno ještě UV zářením se bakteriím dařilo velmi dobře. Jsou to však podmínky, pro nás nepředstavitelné a spolehlivě usmrcující téměř každého živého tvora na planetě. Podmínky, blížící se těm co panují v otevřeném vesmíru.
Předběžný závěr vědeckého týmu: Tato bakterie je zřejmě schopna přežívat stovky let trvající cestu kosmem!
Už nějakou dobu jsme udivováni objevy primitivních forem života ve vodě o teplotě blízké 0°C, při extrémních tlacích a za nepřístupu slunečního světla a kyslíku. Další vědecká dogmata padala, když se prokázalo že v Antarktidě žije hned několik desítek druhů hmyzu. Ostatně hmyz pro nás zřejmě schovává ještě nejedno překvapení; nyní je známo hodně přes milion druhů a takřka každý týden je objevován nějaký další, neprobádaný. Z hlediska adaptibility jde jednoznačně o favorita evoluce a některé vlastnosti, jimiž disponuje (a zde na Zemi nevyužitelných) jakoby nasvědčovaly předchozí existenci na jiných planetách...
Walter Hain - ZÁHADNÝ MARS (1996)
21) Posádka kapitána Condose vytáhla u břehů ostrůvku Antikythera (Egejské moře) z vraku lodi, potopené okolo r.80 před naším letopočtem, sérii antických soch. Stalo se to v r.1901 a náklad byl ihned převezen do Národního muzea v Aténách, kde jednoho z badatelů upoutal exponát, z nějž trčela ozubená bronzová kolečka. Nález však již neměl čas prozkoumat a tak kus ležel v muzeu do r.1958, kdy si jej všiml Angličan Price, později profesor hospodářských dějin na yalské univerzitě v USA. Teprve ten zjistil, že kolečka jsou opracována s přesností na 0,1 mm a celé zařízení dokáže fungovat jako mechanický počítač !!!
Mimochodem, opracování kovu s takovou přesností se v Evropě dařilo až od r.1575...
22) Bram Stoker, jenž napsal před více než 100 lety román Dracula, byl - jak už to bývá u těch nejneuvěřitelnějších příběhů zvykem! - inspirován skutečnou postavou a skutečnými událostmi.
Oproti pravému vládci Transylvánie, působil Vlad Tepeś (asi 1430 - 1476) v sousedním Valašsku, které je rovněž součástí dnešního Rumunska. Šlo o syna Vlada Draculy, proto byl nejprve nazýván Draculea (=Draculův syn), až po jeho smrti se jméno upravilo zpět na Dracula. Tepeś, rumunsky Narážeč nebo Nabodávač byla přezdívka, vzniklá dle jeho oblíbené zábavy nabodávání na kůl. Údajně takto skončilo na jeho rozkaz 50 tisíc lidí!
A přesto - jaké jsou to paradoxy dějin...! - je tato postava dnes považována v Rumunsku za národního hrdinu.
V rozporu s románem však byl historický Dracula sťat v tureckém zajetí, po předchozím mučení. Jak ale vznikla legenda o upírech? Vampir=nebožtík, který saje krev. Představa o něm vychází z jihoslovanských, řeckých a rumunských pověstí a je tam stejně častá, jako v Čechách pověsti o Bílé paní na zámcích. Mohla vzniknout během morových ran, kdy smrtelně nemocní těžce omdleli a byli již dáváni do hrobu, když se z mdloby náhle probrali a vyděsili pozůstalé. Proto se pokládalo za jistější, setnout jim nejdříve hlavy anebo proklát dřevěným kůlem srdce, což jsou metody spolehlivě usmrcující nejen upíry.
Stále to však nevysvětluje jejich touhu po krvi!
Dr.Dolphin přednesl nedávno na lékařském kongresu v Londýně ohromující fakta:
Vampirismus skutečně existuje! Není to nic jiného, nežli velmi řídká avšak o to vážnější krevní choroba. Krev takto postiženého není schopna přeměňovat železo na porfyriny, a tak se stane že začne prostupovat kůží. Tím se pokožka stává nesmírně citlivou na světlo a to nejen sluneční. (Ale ve středověku toho umělého beztak příliš nebylo, že.) A protože se nemocný nemohl světlu úplně vyhnout, způsobovalo mu to ošklivý rozpad kůže, velmi podobný mrtvolnému rozkladu. Pak se už nemocný stranil jak světla tak lidí a vycházel nanejvýš za tmy - tedy v noci. Nedostatek zdravé krve pak způsobuje doslova 'chuť' na krev jiných tvorů, zvláště člověka; je to podobné tomu, jestliže máme při nedostatku hořčíku chuť na banány. Jak si ji však mohli ve středověku opatřit jinak, nežli vysáváním z jiného člověka? Vždyť transfúzní stanice ještě neexistovaly... A fakt, že osoba byť jen jednou napadená upírem se v něj sama změní, jakoby svědčil o nakažlivém původu choroby.
K dovršení všeho se zjistilo, že tuto nemoc velmi urychluje enzym P450. A kde že je obsažen v nejhojnější míře? No jistě, ano! V česneku - známém odpuzovači upírů.
Záhada hraběte Draculy se zdá tímto beze zbytku vyřešena, zřejmě trpěl touto chorobou, ale teprve v časnějším stadiu, neboť Turci se jej ještě nijak nelekli. Ale legenda už započala úspěšně svůj život.
Jenže to pořád není všechno!
Draculova žena (ano, byl ženat) uprchla poté do Maďarska, kde se jedna z jejich dcer zřejmě stala po sňatku hraběnkou Bathoryovou a potomci tohoto rodu dosáhli značných poct a uznání. Jedna praneteř, Alžběta, se dostala na přelomu 16. a 17. století až ke dvoru ve Vídni. Tam jí jakási maďarská Cikánka poradila, aby si v zájmu zachování mladé pleti opatřila panenskou krev a tu pila. Hraběnka tedy začala lákat z venkova opakovaně jako služky a pokojské mladé, dosud neprovdané dívky které pak beze stopy mizely... Ostatní je dost známo z historie - Erzsébet Bathory měla brzy tolik krve, že se v ní mohla i koupat.
Co se týče nedávno natočeného filmu 'Bathory', jde o skutečně hrubé zkreslení historie a nemá cenu se jím zabývat. Také 'Vlad narážeč', který běží v této době na některých TV kanálech se mi nezdá zdařilý. Je to takový béčkový horor. O Draculovi bylo natočeno spousta filmů, od seriózních hororů až po více-méně slaboduché a trapné parodie. Série začala již v r.1922 s 'Nosferatu - Symfonie hrůzy', kde opravdu bodoval hlavní představitel Max Schreck. Německý režisér Murnau o něm jen skoupě prohlásil, že Schreck bydlí na hradě v Karpatech již několik týdnů před začátkem natáčení - prý aby se lépe vcítil do role. A na výkonu v (tehdy ještě němém a proto na herce náročnějším) filmu je to znát. Ostatně to můžete posoudit sami, čas od času se digitálně zrestaurovaná kopie někde objeví...
Pár zajímavostí k filmu: Byl natáčen většinou na Slovensku, takže sídlem se pro upírského knížete stal Oravský hrad a jako statisté se objevují i místní obyvatelé. Jednalo se v pořadí o sedmý (!) hororový snímek režiséra Murnaua, předchozí však nedosáhly zdaleka takové popularity. Kvůli nedohodě o právech na Stokerova Draculu změnil hl.postavu na knížete Orloka a také několik jiných míst a jmen. Dědicové však přesto podali žalobu, kterou kupodivu vyhráli a byl vydán soudní příkaz ke stažení nyní vlastně již nelegálně šířeného snímku. V praxi - jak dobře víme - se to však vůbec nepodařilo. A to z toho prostého důvodu, že kopií byla nesmírná spousta a mnozí distributoři tedy nerespektovali nařízení soudu.
V r.1979 byl natočen ještě remake tohoto filmu - 'Nosferatu - Phantom der Nacht' s Klausem Kinskim (jak jinak?) v hlavní roli...
Podezření, že Max Schreck je skutečným a nefalšovaným upírem - ve světle dnešního poznání tedy spíše osobou trpící chorobou vampyrismus - shrnuli tvůrci do filmu 'Ve stínu upíra' (Shadow of the Vampire - USA 2000) s W.Dafoem v hlavní roli. Vřele doporučuji, budete se opravdu bát!
http://zdravi.idnes.cz/novodobi-upiri-existuji-086-/zdravi.asp?c=A070517_
114351_zdravi_bad
23) Jedete-li po známé Via Apia z Říma na jihovýchod, neminete malou vesnici Rocca di Pappa ležící asi na 30. kilometru jízdy. Svoji letní rezidenci tu měl i papež Jan Pavel II., mimochodem. Dochází zde k fenoménu, jenž nedokázal ještě nikdo spolehlivě vysvětlit. Stačí, když vypnete motor a necháte auto nezabržděné těsně pod kopcem - samovolně, jakoby tlačeno neznámou silou - se začne rozjíždět nahoru do kopce !!! Stejnou zkušenost mají i cyklisté. Předměty kulatého tvaru se kutálejí rovněž do kopce a v voda vylitá na silnici se chová stejně tak... Přesvědčte se sami!
Reiner Holbe - FANTASTICKÉ FENOMÉNY (1995)
24) Fenoménem zvaným čas jsem se rozhodl symbolicky ukončit svoji sérii vyvrácených dogmat lidstva.
Ano, hodinové ručičky samy za nic nemohou. Ty běží skutečně stále stejnou rychlostí. Ale jak to vnímáme my lidé? Mnozí - a to včetně mě - si v určitém údobí životního běhu uvědomí, že čas se jakoby 'zrychluje'. Bývá to okolo našich 30-tých narozenin, a to nikoliv náhodou!
VE 30-TI LETECH MÁ UŽ VĚTŠINA Z NÁS TOTIŽ VÍCE JAK TŘI ČTVRTINY ŽIVOTA ZA SEBOU !!!
Jak je to možné - slyším hlasy, které připomínají že průměrný věk dožití se blíží osmdesátce a nejsou vůbec vyjímkou lidé, kteří se v poměrné svěžesti dočkají i trojnásobku svých 30-tých narozenin. Ano, papírově ano. Ale jaká je realita?
Ve vědeckých kruzích je už po desítky let známo, že vnímání času se během života výrazně mění a to tak, že jeho běh považujeme za stále rychlejší a rychlejší. Vysvětlím to takto: Vycházejme z modelu že jeden den, tedy 24 hod je ve vnímání 10-ti letého dítěte skutečných 24 hod. Totéž období se ve 21 letech zdá být 12 hodinami, ve 44 letech 6 hodinami a v 93 letech pouhými 3 hodinami !!! Vycházíme-li tedy z toho, jak vnímá čas desetiletý.
(Kvocienty výpočtu jsou 0,5:2,1 ale zhruba si stačí pamatovat, že při zdvojnásobení věku v letech se na polovinu zkrátí vnímání časového období.)
Vypadá to sice jako špatný vtip, ale času nám s postupujícím věkem subjektivně opravdu ubývá! Ostatně pro názornou ilustraci jsem vypracoval níže uvedené 'kolo života', které je časováno jen do 60-ti let, ale to jen kvůli jeho podobnosti s ciferníkem hodin. Zrychlování času pochopitelně pokračuje až do okamžiku smrti. Maně se vtírá myšlenka: Proč usilovat o prodloužení průměrného věku, když beztak po 90-tých narozeninách běží čas už doslova jako splašený...? A člověk si jej tedy nijak neužije? Zároveň to vysvětluje fakt, že čím je člověk mladší tím lépe mu jde učení - ano, vždyť má na to obrovskou spoustu času !!!
Graf si můžete vytisknout a umístit do něj rafiku s nastavením na váš aktuální věk. Jednotlivá léta si ale musíte sami dopočítat, neboť zde by nebyla stejně příliš čitelná...
A ještě pár zkušeností o vnímání času.
Že nám mnohem lépe ubíhá při nějaké činnosti, která nás baví, to je známo. Platí samozřejmě i opak. I při nudě se čas vleče - ale není nuda nezábavná?
Obecně se to dá seřadit takto (podle vnímání od nejkratšího po nejdelší čas):
-jsme odpočatí a děláme co nás baví
-jsme unavení ale děláme co nás baví
-jsme odpočatí ale děláme co nás nebaví
-jsme unavení a děláme co nás nebaví
Tak to čtvrté je opravdu hnus.
Paradoxem však zůstává - a bylo to ověřeno četnými dotazy u osob ve velmi pokročilém věku - že ti, kdož naplnili svůj život pestrou a kreativní činností, tedy žili dynamicky a naplno, přestože jim čas utekl jako mávnutím ruky...tak ti se při ohlédnutí zpět až sami divili jak dlouhý ten život byl a co všechno v něm stačili zažít !!! Naproti tomu životně pasívní jedinci, zvyklí už nudě, šedi a jednotvárnosti - těm se dny sice vlečou, avšak při bilanci jsou zaskočeni tím jak to všechno rychle uteklo a že vlastně ani nestačili pořádně začít žít...!
Co myslíte, do které skupiny patřím já?
A na závěr jsem si nechal jednu malou repliku na ony stesky, tak často slyšené: "Nemám čas! Nemám peníze!" Víte, já myslím že času i peněz máme všichni dost. Jen si je nedokážeme někteří dobře rozdělit a využít...
Životní kruh (C) John Wittness 2009
