ZA VŠEDNÍ HORIZONTY 2
Březen 2012
Věděli jsme, kdo, kde, kdy a jak.
Ale až nyní se dozvídáme,
PROČ.
1912:
Právě před 100 lety došlo k velkému duševnímu zvratu u zneuznaného malíře krajin a architektury
- aneb -
MYSTIK ADOLF A 3 VELKÁ ŽIDOVSKÁ TAJEMSTVÍ
Právě v té době se vyhublý, pobledlý mladík objevil poprvé ve vídeňském antikvariátu patřícím Němci Ernstu Pretzchovi.
Asi nikdo by v jednom z vídeňských pobudů, špinavém a v umaštěných šatech, nehledal pozdějšího diktátora Evropy, bažícím po ovládnutí celého světa... Antikvář Pretzch, v jehož krámku si mladý Adolf kupoval laciné sešitky o okultních vědách a černé magii - což byla literatura v německy mluvících oblastech oné doby nesmírně populární! - rychle odhadl jeho skryté schopnosti. Protože byl vedle toho členem tajné lóže jedné z okultních společností, které zažívaly právě neuvěřitelný rozmach, zřejmě největší ve své historii a nadto ještě znalcem účinků mnoha drog - byl to právě on, kdo ponoukal pozdějšího diktátora ke studiu knih o starogermánských mýtech, doprovázeném podáváním peyotlu, což je tradiční droga národa Inků, zprostředkující jim údajné setkávání s božstvy.
Hitler se tedy ve stavech změněného vědomí setkával s bohy a démony germánské mytologie, jak tomu alespoň začínal věřit, neboť jeho podvědomí si ukládalo halucinační zážitky a v bdělém stavu je opět vyvolávalo, takže brzy dospěl k nevývratnému přesvědčení, že právě on je vyvolen ke vzkříšení ideje pangermanismu, která se již začala opět diskutovat, stejně jako otázka Židů, která se zatím projevovala jen občasnými pogromy, tu a tam se odehrávajícími především v Polsku, Ukrajině a v pobaltských republikách.
Jeho bezprizornost jej vedla rovněž ke snaze o hledání viníků sociální bídy.
Při vypuknutí I.světové války se radoval a bez odkladů odjel do Německa, kde zcela dobrovolně narukoval a jako řadový vojín odešel na frontu. Jeho přesvědčení o vlastní nezranitelnosti mu vyneslo dvě vyznamenání za statečnost a také nevybuchlý šrapnel, který si po dočasném oslepnutí (následkem útoku bojovým plynem) vzal s sebou do nemocnice. Po válce byl šrapnel dlouze zkoumán a ukázalo se, že vlas dělníka z muniční továrny, spadený do roznětky, je prvotní příčinou jeho selhání. Pozoruhodné je však, že takováto střela dopadla právě do blízkosti budoucího diktátora...
Později bude celá událost velmi zveličena, aby ještě posílila Hitlerovo přesvědčení o jedinečnosti a ochraně temnými silami.
Depresívní byla však kapitulace a následný odsun 30-letého svobodníka do kasáren v Mnichově, kde v r.1919 poznal kapitána Röhma, který jej seznámil (1920) se spisovatelem Dietrichem Eckhartem, vůdčím duchem nacionalistické okultní společnosti THULE, v reálu praktikující černou magii. Ačkoli se krátce po válce vyrojila skutečná záplava takovýchto spolků, z nichž asi nejznámější je Řád Zlatého úsvitu a některé jsou, zvláště ve Švýcarsku, činné dodnes (!), tak právě THULE byla zřejmě nejradikálnější z nich všech.
Právě v období 1919 - 1923 bylo hlášeno záhadné zmizení desítek lidí v okolí Mnichova, nikdy neobjasněné, přičemž je známo že černá magie vyžaduje lidské oběti svých rituálů.
Vždycky jsem se při čtení Mein Kampfu divil, proč je v jeho samém závěru zmiňováno jméno Dietricha Eckharta, ale nyní je tato skládačka úplná. Eckhart byl tím nejvýraznějším prvkem Hitlerovy cesty, cesty opět bezprizorního, ale už 30-letého muže, příslušníka poraženého a frustrovaného národa, považujícího skončenou válku za první a neúspěšný pokus o nastolení pangermánského superstátu, nerespektujího stávající evropské hranice. Eckhart byl Hitlerovým učitelem v rétorice, manipulaci a praktikování tzv.nordické lsti, a to až do své předčasné smrti v r.1923. Dalším našeptavačem pak se stal prof.Haushoffer, který byl pravým autorem pojmu 'lebensraum' (životní prostor) a teorií o prapůvodu árijské rasy, kterou kladl do Tibetu, odkud také pochází levotočivá svastika - symbol štěstí a života, na rozdíl od pravotočivé jež se tam nepoužívá, neboť znamená zlo a smrt.
I on byl členem lóže spolku THULE, který se po nástupu Hitlera k moci rychle přeměnil v úderné oddíly SS. Ty zvolily za své kultovní sídlo hrad Wavelsberg.
Hitler byl od r.1921 rovněž členem strany NSDAP, se kterou se o 2 roky později pokusil o puč, za který byl uvězněn. Pobytu ve vězení využil k utřídění celé vlastní ideologie, poskládané z antisemitismu, sociálních nálad, poválečných frustrací, starogermánských mýtů o velké říši na východě a rovněž na něj mělo vliv seznámení se s 'Protokoly sionských mudrců', podvrhem od autora Solovjeva.
Jaké bylo asi vůdcovo zděšení, když se z četby dozvěděl o tom, jak autor předpověděl jeho vlastní příchod v r.1921 coby 'Antikrista', trpícího dočasnou slepotou, s legračním knírkem, který bude odhalen a zničen Židy!
Navzdory poměrně výstižné předpovědi, a rovněž navzdory proroctvím svého 'dvorního astrologa' Hanussena, jenž odhadl velmi přesně průběh války - rozpoutal diktátor ten nejhroznější pogrom, jaké lidstvo zná. Ve snaze zlomit předpovědi budoucnosti, prosadil nejprve omezení občanských práv Židů, vzápětí následovala konfiskace majetků spojená s nucených odchodem jednotlivých židovských občanů do zahraničí, mimo Evropu. Pro ty, kteří neuposlechli, platil odsun do ghett a následné vymírání tam následkem podvýživy a depresí. Nakonec bylo v lednu 1942 rozhodnuto při konferenci ve Wannsee o konečném řešení (Endlösung...) židovské otázky ve vyhlazovacích táborech.
Je s podivem, jak se smrt Hitlerovi vyhýbala až do doby, kdy ji sám přivolal. Přežil bez vážné újmy více než 40 pokusů o atentát, nehledě k již zmíněnému nevybuchlému šrapnelu. Historici poukazují na podobný fenomén v případě Fidela Castra s tezí, že tyto silné osobnosti chrání nejspíše osobní aura. Hitler kromě toho měl několik dvojníků, které mohl posílat na veřejnost v případě, že se nechystal pronést projev. Měnil také často trasy a programy cest.
Je tu však zřejmý rozpor mezi jeho okultními schopnostmi ovládat temné síly (údajnými) a výsledky rozpoutané války. Jakoby se tyto síly vyčerpaly a po nějaké době mu již odmítly dále sloužit? Nebo bylo to zlo, jenž probudil, tak obrovské že je již nestačil ovládat a ono samo jej pohltilo...?
Buď jak buď, ani s proklamovanými 3 tajemstvími Židů to nevypadá moc růžově. Jejich učenci údajně dovedou: stvořit umělého člověka - Golema, učinit se neviditelnými a vyrobit umělé zlato transmutací prvků.
Proč tedy nestvořili celou armádu umělých válečníků a nepoužili ji na svoji obranu před holocaustem? Spíše se zdá, jakoby onen sluha rabbiho Jehudy von Löwa byl nějaký lidský obr - takový jaké ukazovali později v cirkusech a s jakými se ještě i dnes, vyjímečně můžeme v reálu setkat. Mohl být i případně mentálně postižený nebo trpící záchvaty (např.epilepsie), což by vysvětlovalo jeho běsnění na rabbiho dvoře...
Ale legenda žije.
Ke druhému bodu, je sice zaznamenán pozoruhodný případ francouzského Žida, který při násilném vniknutí gestapa do svého bytu v šoku strnul tak, že nebyl mocen slova ani pohybu. Dle svědectví gestapáků ho však neviděli (!), ačkoliv prohledali několikrát celý byt a šli najisto, tedy věděli že je doma. Zde je vysvětlení už těžší, ale doposud málo prozkoumaná zákoutí hypnózy dávají tušit, co se v ní skrývá. Zřejmě je možné, že vystrašený Žid použil nevědomky svých schopností k tomu, aby vyvolal skupinovou sugesci mužů v uniformách a v řízené hypnóze jim sdělil, že tam není. A členové gestapa, ačkoli fyzicky měli zrak v pořádku, selektivně v mozkovém centru vidění odmítli informaci o přítomnosti hledané osoby. Zachráněný později přísahal, že stáli krok od něj a hleděli jako by skrz něho!
A třetí tajemství? To přece už dávno tajemstvím není. Bylo již experimentálně vyrobeno ve vědeckých laboratořích z těžkých a drahých kovů, skutečnou transmutací. Takové získávání zlata je však natolik náročné a proto i drahé, že mnohonásobně převyšuje jeho ceny na burzách. Ovšem u takových diamantů je to jiné, ty umělé se již po desítky let vyrábějí prostou krystalizací. Používáme je ostatně třeba i v obyčejných řezačkách na sklo.
Co se týče transmutace prvků, jednu z nich máme denně takříkajíc před očima. Slunce totiž funguje tak, že přítomné helium se přeměňuje ve vodík (transmutuje tu jeden prvek v jiný). A tím uvolňuje pro nás energii, svítí i topí zároveň.
Toť vše.
literatura:
Vladimír Liška NESLAVNÉ KONCE MOCNÝCH 2, Alpress 2006
Adolf Hitler MEIN KAMPF, Otakar II. 2000
Červenec 2015
ŘECKO: DLUŽNÍK NEBO VĚŘITEL?
Dnes, ve chvíli vrcholících sporů o GREXITU, tedy opuštění eurozóny Řeckem, pomíjí naprostá většina i filozofů, mnohá ostatní dějinná fakta a souvislosti.
Nejen, že tato antická země s nepřekonatelně bohatou mytologií, vtisknoucí duchovní rozměr někdejšímu Římskému impériu - a potažmu tedy celé Evropě - stála u zrodu filozofie a mnoha jejich směrů. Dala také veřejnému životu demokracii a vtělila každodenní moudrost do nespočtu přísloví a úsloví. Všimli jste si, že dobré 3/4 všech přísloví - které se tváří jako ryze české - mají svůj ekvivalent v latině? Nuž ale od koho je staří latiníci převzali ???
Od Řeků!
Ale to stále ještě není všechno.
Následující jsou citáty z jedné knihy:
roky 675-950 po Kristu
Řecký oheň byla zápalná látka podobná napalmu, kterou Byzantinci používali při obraně své starobylé, avšak rozpadající se říše. Technický princip řeckého ohně byl přísně střeženým tajemstvím, které znala jen císařská rodina a nejbližší okolí, a zůstává dodnes záhadou. Ve své době byl do bojů nasazován jen zřídka...
...v roce 673 po Kr. byla byzantská říše jediným pozůstatkem římské slávy a poslední baštou evropské civilizace. Po třech stoletích svárů s nepřáteli z východu i západu se ocitla tváří v tvář nové a ze všech největší hrozbě. Arabové, zapálení pro svou novou islámskou víru, už ovládli perskou říši a nyní útočili na velkolepé hradby samotné Konstantinopole; hrozilo, že východořímskou říši srovnají se zemí. Byzanc převyšovali počtem i vybavením vojska na souši i na moři, a ačkoli se mohutné opevnění tehdejší technikou nedalo prolomit, město by bylo možné vyhladovět, kdyby arabská flotila ovládla moře.
V ohromujícím úspěchu arabské expanze však už klíčila semínka její porážky. Když arabská vojska dobyla křesťanskou Sýrii, uchýlily se do bezpečí Konstantinopole houfy uprchlíků, mezi nimi i syrský Řek Kallinikos. Ten s sebou přinesl návod na zbraň, která s odkazem na vynálezcův původ vešla do dějin jako 'řecký oheň'...
...který měl na nepřátele Byzance zničující účinek. Byzantské námořnictvo využívalo speciální válečné galéry, tzv. dromony, se široku, plochou palubou, na kterou se dala umístit různá zařízení, např. věže či sifonové láhve s řeckým ohněm. Ty chrlily svůj zkázonosný obsah na paluby nepřátelských lodí, jejichž dřevěné konstrukce se snadno vznítily a posádky byly před ohněm zcela bezbranné.
Joel Levy:Tajné dějiny (nakl.Metafora 2006)
Jak víme z dějin, byla muslimská vojska po dvou drtivých porážkách z r.678 a 717 doslova rozprášena, a to za vydatné pomoci chemické látky, která byla ohřívána nejprve v kotli, pak vedena soustavou trubek na palubu galéry, kde byla dostatečně natlakována - aby nakonec byla vystřikována, už jako hořící - daleko dopředu na cizí lodě. Obsahovala zřejmě síru, nehašené vápno, surovou naftu a také hořčík, díky němuž nepřestala hořet ani pod vodou.
Arabové byli nuceni nakonec sami prosit o mír a stáhli se zpět. Byzantinci zastavili do té doby nezadržitelnou vlnu islámu, nesenou Araby a poskytli tím celé Evropě několik století oddechového času. Evropské národy zatím nabraly sílu a vybudovaly vojska, která byla sto se sama úspěšně bránit dalším muslimským útokům. Kdyby však byzantská říše v 7.století padla a Arabové vtrhli do tehdy rozvrácených a nestabilních zemí východní Evropy - kde by se asi jejich postup zastavil...?!
Nebýt řeckého ohně, celá evropská cililizace by dnes vypadala úplně jinak a i světové dějiny by se ubíraly docela jiným směrem... No řekněte, nedlužíme to zase my Řecku, za tohle všechno?
Ano, dlužník má a musí dluh zaplatit. Avšak není to pro Řeky příliš vysoká cena, být takto vyhnáni z evropského prostoru, tedy de facto - z Evropy? Z Evropy, kam bytostně vždy patřili a pro kterou toho tolik udělali. Není možné část dluhu odepsat, přičemž by poměrně k tomu oslabilo euro? A zavést nuceně pro Řeky drachmu, přičemž již více nepůjčovat, ale naopak v zemi investovat jako všude jinde? Dávat těm lidem příležitost pracovat a přece jen, pomaličku, zbytek dluhu sanovat? Takto by snad šlo o cestu nejméně bolestivou pro všechny zúčastněné. I věřitelé se totiž budou podílet na těchto ztrátách - takové bylo ostatně jejich riziko podnikání. Ať se jim to líbí nebo nelíbí.
A věřitelé půjčovali eura.
Červenec 2016
O ZLATĚ TROCHU JINAK
V období střídavých (ne)existencí Československých republik byla centrální banka držitelem 0-110 tun měnového zlata. Představovalo to zlatý standard; to jest, že stát zaručuje výměnu jakékoliv bankovky za adekvátní množství zlata - ať už ve formě slitků, tedy puncovaných cihel a prutů anebo pamětních mincí.
Ještě v období krátce před rozpadem federace (1990 - 1992) bylo v Praze Na Příkopech uloženo celých 105 tun ryzího zlata! A tehdy naposled bylo na bankovkách uvedeno hrdé heslo: "Tato státovka je kryta zlatem a ostatními aktivy SBČS".
Po rozpadu federace na Česko a Slovensko se následkem dělení 2:1 snížila rezerva na 70 tun, z níž postupně vláda spolu s guvernéry Národní banky prakticky 60 tun buďto prodala naebo prostě zašantročila. ČR se tak svým zlatem dostala na úroveň rozvojových zemí!
(Předešlé údaje jsou převzaty z knihy: Stanislav Motl - Kam zmizel zlatý poklad republiky)
K napsání tohoto článku mě vedla především beseda s tímto autorem, která se konala o pár měsíců dříve. Jak to vlastně je se zlatými rezervami Česka? A čím jiným chce stát ručit za veřejný dluh v delší dobu se neměnící výši 1,8 bilionu Kč? Snad stále se opakujícími emisemi obligací (což jsou vlastně státní dluhopisy prodávané občanům)? To přece nejde donekonečna.
Jeden fakt, který si snad žádný z autorů zabývající se investičním poradenstvím neuvědomuje, vidím v tom že zlato není vlastně investice! Pokud bysme ji brali takto, jde o investici nejen značně kolísavou - ale i z dlouhodobého hlediska vlastně ztrátovou...
Ťukáte si na čelo? Ano, správně vás obchodníci se zlatem masírují svými reklamami. Tak nejprve to krátkodobé hledisko. V pondělí koupíte zlatou cihlu 1 kg za sladkých 1,1 milionu Kč. Dostáváte přece malé kapesné, ne? V úterý se vám přestane líbit a rozhodnete se ji prodat - jenže ouha! I když nabídnete tento kus kovu tomu samému (certifikovanému) prodejci, okamžitě zjistíte že nenabídne více nežli 75% ceny, za kterou vám ji prodal. Ztratíte tak za jediný den celých 275.000! A to pro zjednodušení počítejme, že kurs zlata zůstal úplně stejný...což nemusí být pravda. Ale dejme tomu, různí menší výkupci nabízejí až 900 Kč/gram, takže pokud natrefíte na dost solventního, ztratíte "jen" 200.000 - no neberte to, že!
A co hledisko dlouhodobé?
Opět zjednodušme, před 30 lety (v r.1986) se vykupoval 1 g za 150 korun. Dnes dostanete 6x tolik, ale pouze v cifrách !!!
Ve skutečnosti se většina zboží od té doby zdražila 10 - 12x, např. kniha stojící tehdy 25 korun je dnes za 300. Aby vám tedy nakoupené zlato vůbec pokrylo ztrátu z inflace, museli byste je být schopni prodat za 1.500 - 1.800 Kč, a to jak uznáte je sotva realistické. I kdyby se to podařilo, tak stále ještě nic nevyděláváte. Což je špatná investice!
Tak co, ještě si ťukáte na čelo?
Snad jedinou rozumnou investicí se ukázaly být dlouhodobě nemovitosti. Průběžně jejich trh sleduji a mohu potvrdit, že cena (tržní, ne odhadní) domu ve výši 100.000 v r.1986 se mohla při náležité údržbě vyšplhat až na 12 milionů dnes; a to jako bonus jste v něm mohli celou dobu bydlet.
Ovšem - když dva dělají totéž... Vlastnit dům by měla osoba nebo firma, neboť tito se umějí chovat jako řádný hospodář. Stát naproti tomu má být garantem a držet rezervy pro nečekané události - nejlépe v ryzím zlatě.
Jenže na to je dnes asi už pozdě...
Leden 2017
JAK SE BRÁNIT TERORU?
Ministr bije na poplach; máme se ozbrojovat a být připraveni k sebeobraně.
Ale naivní ten, kdo čekal na takovou výzvu. Vzpomenu-li na svoje uplynulé roky, kdo chtěl, mohl se připravovat už od raného věku.
Tak třeba - nejprve jsem po celou školní docházku byl členem MJ Sokola, pak cvičil judo. Mám tedy za sebou z mládí docela pokročilou fyzickou přípravu s orientací na sebeobranu. Od jedenácti jsem rovněž každý rok jezdil na letní tábor skautského typu a ten mě naučil 10x víc než nějaká česká povinná vojna. Stačí když řeknu, jak to bylo, když jsem s kamarádem jel kdysi začátkem devadesátek do Prahy.
Ubytování, které on slíbil zajistit, se nekonalo; a to z toho prostého důvodu, že dotyčnou letní ubytovnu o týden dříve zbourali. Její správce nám se škodolibým úsměvem ještě přišel ukázat ty hromady prken, co po ní zbyly.
Co teď? Smrákalo se a chystala se vlahá letní noc. Vzpomněl jsem si, co jsem kamarádovi kladl na srdce, nežli jsme odjeli: Dvě věci jsou hochu důležité - vezmi si s sebou plán města a deku na přikrytí. On s sebou neměl ani jedno. Rozhodl jsem, že přespíme v parku u Wilsonova nádraží, tehdy se mu ještě ani neříkalo Sherwood. Lehnul jsem si pod strom, napůl se zabalil do deky (druhou půlku jsem přenechal kámošovi) a začal vklidu dřímat. Stále mě však budilo, jak sebou neklidně vrtěl. Asi po hodině se zvedl, prohlásil že vidí jak se kolem nás potloukají podezřelá individua a že raději půjde dovnitř do nádražní haly. A že stráví zbytek noci tam. Je fakt, že původně jsem to měl v úmyslu i já, jenomže po rozprostření deky na zemi se hned k nám přitočila ona zelená žabička (tehdejší policajt) a jaképak fraky, tam že ležet nemůžeme! A na dotvrzení toho říznul vší silou napřaženým pendrekem do zábradlí, které vibrovalo ještě když jsme znechuceně oba opouštěli nádraží...
Popřál jsem tedy kámošovi klidnou noc a konečně se mohl zabalit do deky celý. I když jsem věděl, že déle než do 4 ráno podřimovat nevydržím. Byla to pravda - rána jsou v srpnu už chladná a chlad mě vzbudil ještě o půl hodiny dříve. Vydal jsem se do haly a našel tam kamaráda s očima celýma červenýma od nevyspání. Na rozdíl ode mne, který si dáchnul alespoň na ty čtyři pět hodin čistého času, on nespal vůbec. Již zmíněná žabička mlátila v pravidelných intervalech do zábradlí, se zjevným úmyslem znemožnit každému spaní.
Takže si to shrňme: já nevoják, jel jsem připraven a v mezích možností jsem si - s využitím vlastních zdrojů - poradil. On, voják po dvou letech prezenční služby u ČSL, neuměl si poradit v jednoduché situaci. Kdepak, tahle česká vojna za socialismu z nikoho chlapa neudělala! Buďto byl kluk otužilým chlapem už před vojnou, anebo se jím nestal vůbec.
Tahle zdánlivá odbočka měla za cíl ukázat, že jakkoliv může být jedinec teoreticky připraven a zajištěn - tak stejně tím nejdůležitějším ve veškerém jeho konání je a musí být jeho mozek!
Hodně se třeba mluví i o KPZkách, tedy krabiček poslední záchrany. Nu, nemusí být k zahození, ale taky nelze přeceňovat. I USA se připravovaly srdnatě na 3.světovou válku, v pevné víře že nikdy nenastane. Leč co kdyby...?
A se stejným mottem jsem jednu sobotu přikročil k revizi nespočtu zásuvek v našem bytě. Naprostou většinu nezbytných komponent jsem vybral z již přítomných věcí (některé tu byly i několikrát, jako: svítilna, svíčka, sirky, nůž a mnohé jiné). Dospěl jsem k názoru, upravit si osobní KPZ dle svých potřeb; pžr maličkostí jsem přikoupil a výsledek vypadá tedy takto:
Obsah mojí KPZ
-sirky, nezhášející ve větru
-sirky kovbojské
-pevný podpalovač s hlavičkou
-svíčka vosková
-svítilna čelovka s modrým filtrem
-tablety na dezinfekci vody
-aktivní uhlí
-pár kostek cukru
-kondomy 3 ks
-busola
-obvaz
-univerzální otvírač armádního typu
-drátová pilka
-vteřinové lepidlo
-pár kousků hotelových mýdel
-sůl a koření
-plastová lžíce
-sáček gumiček
-zápisník a tužka
-šitíčko + obyčejná a taky režná nit
A to vše se mi vejde tak akorát do krabice rozměrů 20x18x9 cm.
Ani bedlivý a zkušený stoupenec survival (příp. preppers) by nemusel odhalit všechny rozdíly, které tu jsou ohledně toho co doporučuje odborná literatura.
A tak je zde uvádím. Předně, co je navíc? Hlavně vteřinové lepidlo, nevěřili byste co všechno se s ním dá dělat! Co třeba ulomená čepel od jídelního nože - vmžiku ji dostanete zpět atd. Potom ty kostky cukru...po několika hodinách fyzické činnosti vás snadno dostihne únava. Jak ji zaženete - pár kostkami klasického sladidla, i když je to vlastně jen šidítko, účelu se dosáhne.
A co jsem vynechal? Tuhý líh je nahrazen šikovnou vychytávkou v podobě škrtacího pevného podpalovače. Je napuštěn parafínem a hoří sám až 10 min. Pochopitelně zde nebudu propagovat žádnou konkrétní značku, ale mohu ujistit že žádný z těchto předmětů nebyl opatřen jinak nežli z běžné obchodní sítě, dostupné v Brně.
Úplně jsem vypustil rybářský vlasec, chemické světlo a pistoli. Proč? Po zralé úvaze, jak a kde chcete ryby chytat? V potoce se lépe osvědčuje lov improvizovanou harpunou, kterou rychle zhotovíte zaostřením rovného, čerstvě uřízlého, prutu. Můžete si tak i vybrat velikost lovené ryby. Jistě, i za mých klukovských let byla k mání tzv. pytlačka. V řece byste ale museli hodit vlasec několik metrů daleko - a k tomu je potřeba zpravidla nejen rybářský prut (a taky jisté zkušenosti!), ale i patřičná návnada. A to mi řekněte, chcete s sebou vláčet pikslu plnou žížal a červů ???
Chemické světlo je dobrá věc. Jenže zabere poměrně dost místa a je jednorázové. Chcete-li osvětlit menší uzavřený prostor a přitom šetřit baterie, použijte klasickou svíčku! Vydrží vám hodiny a dá se použít opakovaně. Pistole - to je kapitola sama pro sebe. Chcete dělat frajera nebo co? Pokud už získáte legální zbraň - a to je podle předpisů platných v ČR dosti absurdní věc - vážně s ní umíte zacházet...? Možná bych mohl učit leckteré sváteční střelce o 3 základních pravidlech, které však nejsou vůbec podmínkou k získání zbrojního pasu v ČR a velká většina jeho držitelů je nezná, alespoň ne všechna.
Avšak jejich neznalost připravila již v několika (doložitelných) případech lidi o život.
To za prvé již bylo tedy řečeno. Za druhé, střelná zbraň je vždy těžká. A jde vám o to, zachránit se sami - anebo střílet bez rozmyslu do jiných? Myslím že o to první. Vytáhnete-li na jiného pistoli, bude myslet že jej chcete zabít. A podle toho se zachová... Boj o život s odhodlaným protivníkem si nepřejte zažít!
Jenže nám jde o něco docela jiného, o přežití vlastní osoby. Tak si to shrňme: lidská bytost k tomu vždy potřebuje - v nejzákladnější formě - všechny čtyři živly (a postupuji od toho nejdůležitějšího):
-vzduch, ten zpravidla máme automaticky
-vodu, tu si zajistíme pomocí zdrojů pitné vody (případně úpravou kontaminované vody pomocí tablet)
-oheň, ten už se v přírodě moc nevyskytuje, proto beru s sebou hned 3 na sobě nezávislé zdroje. První, sirky nezhášející ve větru. Druhé jsou kovbojské, vzněcující se při přejetí o jakýkoliv drsný povrch. Třetí, připevněné přímo k pevnému parafínovému podpalovači. Pochopitelně je vše zvlášť baleno v nepromokavém obalu
-země, tu máme obvykle pod nohama, v nouzi je dobrá i paluba lodi či voru.
Je zde samozřejmě i spousta dalších ale, jako je schopnost přesunu ve ztížených klimatických podmínkách a taky možnost přenocování bez střechy nad hlavou - ale to ať si už zodpoví každý sám! Hlavně na základě předchozích zkušeností, nasbíraných při pobytech ve volné přírodě.
Inu - chytrému napověz...
AMERIKA PO 20.LEDNU
Ano, tak nějak si představuji další vývoj někdejší světové velmoci. A jaká to bývala krásná země. Smutné, že?
Jasně vidím 3 pilíře, na kterých byla zbudována někdejší americká svoboda a velkolepost. Jsou to vlastně hlavní důvody, které vedly imigranty k opuštění původní země a k přesídlení do jiné:
1) útěk před perzekucemi a pronásledováním - náboženským, sociálním, národnostním a rasovým
2) materiální nouze
3) touha po štěstí a seberealizaci (právo na budování vlastního štěstí je zakotveno dokonce v Ústavě), splnění amerického snu
A teď mi řekněte, co z toho ještě v dnešních USA zbývá ???
Březen 2017
JAK SE BRÁNIT TERORU? 2
Dobré rady má pan Pavlíček zde:
video.aktualne.cz/dvtv/jak-prezit-u-postele-musite-mit-boty-vedet-kam-zdrhat-a-veri/r~d1841eee0aa911e79aec0025900fea04/
O připravenosti státu jako garanta bezpečnosti se dovíte tady:
www.hzscr.cz/clanek/ochrana-obyvatelstva-v-ceske-republice.aspx
Více konkrétně: Dá se říci, že stát by měl zajišťovat obecnou připravenost vůči majetkovým škodám v důsledku ničivých (a v mnoha případech předvídatelných) živelných pohromách.
S jeho pomocí v případě útoku způsobeném lidským faktorem, tedy zejména u teroru a podobné nezákonné činnosti jednotlivců i skupin, se dá počítat až s následným zásahem. V první linii takovéhoto útoku bude zpravidla vždy stát jenom občan-civilista. Je tu proto požadavek, aby nebyl příliš zaskočen a hrozícímu nebo již probíhajícímu napadení byl schopen vzdorovat, samozřejmě v rámci vlastních možností. Je třeba si uvědomit, že pachatelé těchto zločinů sázejí do velké míry též na tyto karty: nepřipravenost, panický strach vyvolaný nebezpečím a bezradnost celých skupin. Tyto faktory nesmírně zesilují dopady každého útoku, vyvolávají beznaděj a zoufalství osob, i jen nepřímo zasažených.
Je ovšem fakt, že ve středu Evropy nebezpečí z této strany není příliš velké.
Co je víceméně stále aktuální, jsou záplavy, úniky chemikálií, výpadky elektřiny, plynu, vody a dodávek tepla. S těmi by měl občan počítat a vědět jak se v takovýchto situacích zachovat. Například mít v domácnosti stále záložní zdroje světla, elektrický a lihový vařič, starý dobrý termofor, spací pytel a deky. Drobnější předměty se hodí uschovat do již zmíněné KPZ (krabičky poslední záchrany), ostatní pak mít bezpečně uklizené na suchém a snadno dostupném místě. Paranoidnější spoluobčané jistě uvítají návody na rozpad.cz/forum/index.php, v případě zájmu o výstavbu podzemního krytu zde - tn.nova.cz/clanek/apokalypsa-stylove-firma-nabizi-luxusni-podzemni-kryt-pro-bohace.html. O poznání skromnější, takříkajíc rodinné bunkry nabízejí už i tuzemské firmy, v ceně od 1 milionu Kč. Je pouze otázkou, jak dlouho by skupinka jedinců v takovém odloučeném prostředí mohla vydržet sama se sebou...
Měnící se obsah mojí KPZ:
Kladu důraz na světlo a teplo; obojí mám jištěno vícenásobně.
Musím podotknout, že největší námahu mi dalo sehnat prostředek na dezinfekci vody. Nakonec jsem vzal zavděk i práškovým Aquasterilem - místo propagovaných tablet. Reklamu nehodlám dotyčnému e-shopu dělat, avšak má výdejní místo i v Brně. Výrobek má zato expiraci až do r.2025 a může se hodit, jako při loňském výskytu bakterií v pitné vodě. I čelovku jsem koupil novou, oproti těm nabízeným v e-shopech za pakatel. Jinak léky jsem zde nabalil s procházející lhůtou, stejně tak baterie, a to z prostého důvodu: Je nehospodárné udržovat jednu sadu obojího v domácnosti a druhou pouze v KPZ. Prostým přepočítání zjistiv, že dostatek baterií i léků mám pro běžnou potřebu, v nutnosti vždy mohu rychle vyměnit vše v KPZ za nové a dál používat jen věci z tohoto boxu - který jsem mimochodem pořídil jako dózu na potraviny o obsahu tří litrů. Její obsah mě pak přišel asi na 1/10 ceny hotového balení nabízeného na webu (!).
Samostatnou zmínku zaslouží zde zobrazený univerzální nůž:
-lze jej otevřít palcem jedné ruky
-má čepel z nerez oceli pokrytou titanovou vrstvou (pro zpevnění), začerněnou kvůli případnému odlesku ve slunci (zabraňuje příp. prozrazení)
-rukojeť vybavena zdrsněním v místech přítlaku prstů pro lepší úchop, v horní části má další břit k řezání pásů v autě, na konci kalený hrot k rozbíjení skla a plexiskla (únik z havarovaného vozidla včetně MHD)
-čepel řeže a krájí běžné věci dlouhým ostřím, el. kabely s izolací pak částí s ozubením
-pojistka proti uzavření
-nůž je zavírací a uschovatelný do malého pouzdra, zavěšeného na opasku - je to praktičtější a nenápadnější nošení nežli jej mít otevřený v dlouhém pouzdře (jako trapeři nebo zálesáci). Je tak zároveň lépe chráněn před vlhkem a to i v prudkém dešti
O čem se dá hovořit dále, je situace podobná té, kterou vyvolala vlna uprchlíků před nějakou dobou v okolních zemích. Je faktem, že místní obyvatelé zpanikařili a mnozí nové poměry nezvládli (jako Maďarsko při výstavbě nových hraničních plotů). I když nelze zůstávat zcela pasívními a nechat věcem podobného typu volný průběh...nelze ani schvalovat soukromé iniciativy typu csvvz.cz/ (Českoslovenští vojáci v záloze za mír) či pohranicnik.blogspot.cz/ (Pohraničník.bloguje). Takovéto bojůvky ozbrojené ostrým střelivem by mohly ohrožovat svými živelnými akcemi nejen nezáludné imigranty (jichž je jistě naprostá většina), ale též spořádané občany, v neposlední řadě i sami sebe.
Přece jen organizované akce by měl řídit stát a v tom bych viděl značnou perspektivu podporou tzv. aktivních záloh, které se však formují jen pomalu a klopotně. Jejich jednoznačné plus je dobrovolnost, čímž se ostře liší od někdejší CO (Civilní Obrany), jejichž bunkry by však byly jistě dobře využitelné (po revizi) i v dnešní době.
Je jich stále ještě dost funkčních.
Říjen 2017
VELKÁ ŘÍJNOVÁ REVOLUCE BYLA V LISTOPADU
aneb
LENINE, DEJ SI S NÁMI PÁR STAKANŮ
1917:
"Lenine, nestůj opodál a pojď si s námi dát pravé ruské vodky!
Tu jsi ve Švýcarech jistě neměl."
"Ále chlapci, dneska ne."
"Ale proč ne? Nejsme ti dost dobří že s námi nechceš pít? My petrohradští dělníci?"
"To jistě ne, dělnická třída je přece mojí základnou se kterou se budou ohánět všichni moji následovníci - nejvíce takový ten...no jak má ten směšný knírek, no Adolf z Rakouska.
Ale víte, já když se ožeru, vyvádím kraviny, zahejbám Naděždě a střílím z Aurory!"
Připomeňme si jak to bylo, citátem z Wikipedie:
"Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce,[1] zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po únorové revoluci. Svrhla středově liberální Prozatímní vládu, v níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména socialisté-revolucionáři („eseři“) a sociální demokraté („menševici“), a vynesla k moci krajní levici vedenou bolševiky v čele s Leninem. Bolševici, v té době oficiálně nazývaní Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), byli přímými předchůdci pozdější Komunistické strany Sovětského svazu. Brzy potlačili své dosavadní levicové spojence, vyhráli následující občanskou válku a založili Sovětský svaz, první stabilní komunistický režim světa, který se měl později stát supervelmocí. Datum 25. října 1917 odpovídá juliánskému kalendáři platnému v Rusku, později zrušenému novou bolševickou vládou. Ve zbytku světa začaly události 7. listopadu 1917 podle gregoriánského kalendáře."
A zde známá fotka z flmu "Deset dní které otřásly světem". Byla celé desítky let přetiskována v učebnicích dějepisu a lživě vydávána za dokument útoku na Zimní palác!
Tak tohle nás učili.
Kdopak to zvrací, kdopak to blije na rohu ulice?
Vousatá brada, placatá čepice -
to soudruh Vladimír Iljič vrací se ze schůze.
Srpen 2018
DUBČEK 1968: ANO BUDE LÍP
Dva muži ve městě. Tak rozdílní a přece tak stejní!
Co je oba spojuje...? Kromě toho, že byli oba původem Slováci, asketického vzhledu a oba si vybrali za své působiště Prahu? Oba měnili ve vrcholných funkcích politické klima a sázeli na krystalický populismus - byť každý jinak, zcela v souladu s tím, jak to chtěla doba ve které žili. Oba měli své vize a přesvědčovali o nich ostatní. O tom že - pod jejich vedením - bude líp.
Oba komunisté, neváhající kolaborovat a jít za svým prospěchem přese všechno. Dubček se neštítil podepsat pendrekový zákon, na jehož základě došlo k masakru a brutálnímu potlačení demonstrací v srpnu 1969. Babiš neváhá porušovat veškeré normy při práci, když nutí své zaměstnance dřít v nelidských podmínkách za méně než minimální mzdu (viz dokument Saši Uhlové - Hranice práce).
Věru hodně toho ti dva mají společného. Historie nás totiž všechny učí a kdo se z ní nechce poučit, musí si ji zopakovat. A třeba i vícekrát.
Opakování - matka moudrosti. Anebo ne?
Po bitvě každý generálem, že. Avšak dnes nejde přece o to dělat na někoho chytrého. Zvlášť ne na ty, kdož jsou dávno mrtví.
Celou dobu diskusí o šedesátém osmém mi jaksi chybí jedna zásadní, položená otázka:
Proč vlastně Dubček & spol. chtěli reformu?
Jistě nešlo o nějaké dobrodince, toužící po lepší a spravedlivější společnosti. Nemylme se, komunista zůstane komunistou i kdyby trakaře padaly. I ten, kdo měl z nich všech páteř nejrovnější - František Kriegel - byl v klíčovém osmačtyřicátém důstojníkem Lidových milicí! Jinak, tento vystudovaný lékař začal svoji politickou kariéru aktivním bojem ve Španělsku, proti nastupujícímu fašismu. A jako čin poslední, tím bylo jeho odmítnutí podepsat Moskevský protokol. Ano, to první i poslední byly skutky beze vší pochyby hrdinské... Avšak to ostatní mezi tím? Myslím že udělovat vyznamenání nesoucí jeho jméno není příliš vhodné. Osoba k tomu vyvolená má být bezúhonná - TGM, Horáková a pár jiných se jistě najde.
A podobného ražení byli i ostatní reformisté, Smrkovský, Císař a další.
Ale co Dubček sám, náš Saša, jak mu národ pár měsíců láskyplně říkal?
Syn účastníků iniciativy Interhelpo, sám vstupující v ranném mládí do KS Slovenska. A to v době, kdy byla zakázána a už jen za to mu hrozil trest smrti. Ale...uvědomoval si to vůbec? Víte, nemohu se zbavit dojmu z přespřílišné naivity, kterou tento muž trpěl zřejmě celý život, nejen v mládí. Jeho program reforem totiž vzbuzoval v Kremlu jasně vyjadřovanou nevoli, kterou se dozvídal z úst Brežněva ať už mezi čtyřma očima (uměl perfektně rusky!), tak v širším fóru. Tento sovětský diktátor s prasečím obličejem nepokrytě vyhrožoval převzetím věci do vlastních rukou, nebude-li mu Dubček loajální.
Ale milý Saša jako by byl hluchý.
Nyní, po tolika letech vysvítá docela jasně ekonomické pozadí reforem. Po r.1960, kdy pominul největší tlak na těžbu uranu pro SSSR, dostala většina vězňů v dolech amnestii. Uvolňující se atmosféra sexuální revoluce, nově vzniklých hnutí mládeže jako např. hippies, postupně se obnovující možnost cestovat a navazovat nové kontakty se nomohla neprojevit mimo jiné též vzájemným srovnáváním. Ti rozumnější se stali zároveň kritickými. Našli se tací i v řadách členů KSČ a nebylo jich málo. A s nevolí konstatovali, že tahle republika (ČSSR), přestože byla poslední válkou zdevastovaná z vyspělých evropských zemí vůbec nejméně, byla již dohnána a předehnána menšími a kdysi zaostalejšími státy; ale takovými které se nevzdaly tržní ekonomiky. Začalo se přemýšlet jak dál a zkoumat, nedalo by-li se přece jen z toho ošklivého kapitalismu alespoň něco převzít a implantovat do socialismu? Získal tím dokonce nový název, tedy ten s lidskou tváří.
Jenže všechno má svůj průběh. Aby změny měly širokou podporu a tím vůbec šanci uspět, musela se začít říkat pravda. Nepříjemná sic, ale bez ní by to nešlo. Média po ní vyhladověle a s chutí skočila; bodejť! Tohle nemohla už 20 let, požívat svobodu tisku, rozhlasu a televize...kromě toho ještě i umělecké tvorby a vědeckého bádání. Svojí příležitosti se chytila i různá uskupení, ať už to byly zárodky nových politických stran nebo jiných společenských organizací. Bylo by asi hloupé očekávat, že reformisté byli těmito průvodními jevy nadšeni. Spíše s rozpaky trpěli vznikající KAN a K231, jejichž směřování se zdálo jasné. KSČ se ale nechtěla vzdát vedoucí úlohy ve státě a působení jiných stran (či lépe straniček) si představovala asi tak, že nadále bude oním tahounem ona a ti ostatní jí budou poslušně přizvukovat - aby tak více legimitizovali jednání komunistů samých.
Pražské jaro trvalo velmí krátce a tak nebyl čas, aby vznikaly zásadnějí rozpory mezi komunisty a jejich opozicí, která se teprve rodila.
Ale je zcela nepochybné, že celý vývoj se už Dubčekovi v některých směrech začínal vymykat z ruky a blížil se bod, kdy on sám - bez diktátu z Kremlu - by řekl rázné:
DOST!
